Hlavní obsah

Česko má mít nejnižší daň z příjmu v EU

Právo, Vladimír Čechlovský

Jediná sazba daně z příjmů fyzických osob, kterou navrhuje v Česku ve výši 15 procent zavést ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL), se v Evropské unii zatím uplatňuje jen výjimečně. Pokud by ji Česko přijalo, bude mít nejnižší sazbu daně v Unii. Důvodem, proč se v Evropě uplatňuje jen zřídka, je, že jednotná sazba daně z příjmů zvýhodňuje především lidi s vysokými příjmy.

Článek

Sazba musí být totiž na úrovni, aby ji chudší lidé mohli zaplatit a bohatší na tom vydělají. Státní pokladna a rozpočty obcí tím přicházejí o značné sumy, které se musí získat z jiných daní. Právě kvůli tomu také ministr financí současně navrhuje zvýšit pětiprocentní sazbu DPH u mnoha výrobků a služeb, které rodiny denně využívají. Naprosté většině rodin by se zdražily životní náklady o stovky korun měsíčně.

Podstatně složitější oproti současnému stavu by byl podle návrhu i výpočet rovné daně. Jde o to, že ministr financí uvažuje do výpočtu daně zahrnout také platby na sociální a zdravotní pojištění, které dnes za zaměstnance hradí zaměstnavatel ve výši 35 procent z jeho hrubé mzdy. Toto pojištění dnes jde úplně mimo poplatníka.

Daňová solidarita zmizí

Základem návrhu nové jednotné daně by tak byla tzv. superhrubá mzda, to je hrubý příjem zvýšený koeficientem 1,35. Z této superhrubé mzdy by se vypočetla daň 15 procent, odečetly zatím ne zcela jasné slevy na dani, spočítalo fiktivní pojištění v určité výši, například 35 procent z celé superhrubé mzdy. Po odpočtu výsledné daně a fiktivního pojištění od superhrubé mzdy by zaměstnanec došel ke své čisté mzdě. Vše by bylo mnohem méně přehledné než dnes.

Rovnou daň z příjmů fyzických osob uplatňují v Unii podle údajů k počátku roku 2006 jen tři státy - všechny jsou unijními nováčky - Slovensko (19 %), Estonsko (24 %) a Lotyšsko (25 %). V ostatních zemích mají sazeb několik a jsou tradičně odstupňovány podle výše příjmů poplatníků.

Vychází se z principu daňové solidarity, podle něhož poplatníci přispívají na veřejné výdaje rozdílně. Například čtyři sazby má dnes sedm států Unie, mezi nimi je i Česko. Lucembursko má dokonce 17 sazeb. Unie je zatím celkově hodně vzdálená myšlence jediné sazbě daně z příjmů.

V Nizozemsku až 52 procent

Česko, které má dnes sazby 12, 19, 25 a 32 procent ani zdaleka nepatří k zemím s nejvyššími sazbami. Například v Nizozemsku jsou poplatníci zdaňováni sazbou až 52 procent, v Belgii, Rakousku a Slovinsku až 50 procenty a ve Francii až 48 procenty. V Německu je nejvyšší sazba 42 procent.

Na druhé straně výše sazby jen zčásti vypovídá o míře zdanění, protože ta závisí i na odpočitatelných položkách od základu daně, na slevách na dani a na tom, které příjmy jsou osvobozeny od daně. Důležité také je, jak vysoké sociální a zdravotní pojištění poplatník povinně hradí.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám