"Nový cíl ovšem nemění výhled na vývoj sazeb pro nejbližší období," uvedl guvernér ČNB Zdeněk Tůma.

"Když jsme stanovovali cíl na tři procenta, vycházeli jsme z transformační ekonomiky, a proto bylo rozumnější stanovit cíl výše. Nicméně po 20 letech se dostáváme do situace, kdy se můžeme srovnat s ostatními vyspělými zeměmi, a proto jsme se jej rozhodli stanovit dvě procenta, jako celá řada dalších zemí," uvedl Tůma. Bankovní rada nadále zachová toleranční pásmo ve výši jednoho procenta.

Důvodem změny inflačního cíle je podle Tůmy postupné odeznívání vlivu regulovaných cen. Dále by se neměly příliš často měnit nepřímé daně. Důvodem změny je také růst tuzemské ekonomiky při nízké inflaci. "Jistý vliv sehrálo i přehodnocení ČSÚ k indexu spotřebitelských cen, kdy bylo odstraněno nadhodnocení inflace," uvedl Tůma s tím, že centrální bankéři vzali v úvahu i očekávání finančních trhů. Meziroční inflace za únor se zvýšila na 1,5 procenta a nadále se tak nachází pod inflačním cílem ČNB.

Centrální banka si chce snížením inflačního cíle podle analytika České spořitelny Davida Navrátila pojistit plnění maastrichtského kritéria pro inflaci. Růst inflace nesmí být o 1,5 procentního bodu vyšší, než byla míra v předcházejícím roce ve třech zemích EU s nejnižší mírou inflace. Zatím ČR tento cíl plní. Nový inflační cíl by měla podle Navrátila bankovní rada postupně sledovat od poloviny roku 2008, protože se při stanovování úrokových sazeb dívá na horizont jednoho až 1,5 roku.

Od příštího roku centrální banka rovněž začne zveřejňovat jmenovitě hlasování členů bankovní rady, sníží počet jednání na osm ročně ze současných 12