"Změna klimatu je všeobecně vnímána spíše negativně, ale ona může mít i pozitiva, například se u nás bude lépe dařit kukuřici," řekl Právu klimatolog Radan Huth z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

Změna bude podle něho pozvolná. "V zimě se oteplí o něco více než v létě. Do roku 2030 teplota stoupne přibližně o jeden až dva stupně," pokračoval.

Ubudou mrazy a voda

Zpráva klimatologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) uvádí, že bezmrazové období se prodlouží o 20 až 30 dnů; počátek vegetačního období se posune v nejteplejších oblastech na začátek března a skončí až v závěru října.

"Zemědělci ve středních a vyšších polohách by mohli běžně pěstovat teplomilné plodiny - slunečnici, kukuřici, dnes nepříliš rozšířenou sóju," řekl Právu Josef Svoboda z Katedry agroekologie a biometeorologie České zemědělské univerzity.

Doplnil, že část republiky naopak oteplení potrápí. "Jde o jižní Moravu, oblast Břeclavska a Znojma, kde již teď trpí při nedostatku srážek suchem," upřesnil Svoboda s tím, že problém lze řešit vysazením jiných odrůd.

ČHMÚ mezi ohrožené lokality řadí i podstatné části střední Moravy, střední a severozápadní Čechy, dolní a střední Polabí a Povltaví.

Přichází jedovatý hmyz

Podle odborníků vyšší teploty způsobí přemnožení některých škůdců, dostanou se k nám i živočichové a hmyz z teplejších krajin, včetně jedovatých pavouků. Dařit se bude i klíšťatům. ČHMÚ do budoucna ale varuje před jinou chorobou - lymskou boreliózou.

Problémy s oteplováním mohou mít naše lesy. Kořeny převažujících smrkových porostů budou při suchu náchylnější na parazitující houby. Oslabené dřeviny pak snadno napadnou další škůdci, mj. lýkožrouti. Křehké stromy budou poté hůře čelit sílícím vichřicím.

Odborníci vidí další riziko pro českou krajinu v uměle narovnaných řekách. "Zesílí to dopad přívalových dešťů," řekl Právu Jakub Kašpar z ministerstva životního prostředí.

Podle ČHMÚ bude vody navíc v ČR plošně ubývat. Průměrný pokles průtoků tam odhadli na 15 až 40 procent. Jev ovlivní také menší množství sněhu v zimě.

"Kdo by chtěl do jeskyně?"

Ekologové se shodli, že pozitiva globálního oteplení v ČR negativa nevyváží. Kdo to myslí se Zemí dobře, měl by podle nich více jezdit městskou hromadnou dopravou, chodit více pěšky či jezdit na kole, šetřit elektřinou a změnit konzumní život.

"Kdyby stačila lidem česká jablka a jahody jen v červnu, emise se sníží. Nebude u nás jezdit tolik kamiónů se zbožím z celé Evropy," zmínil Kašpar.

Huth vidí cestu k úsporám jako trnitou. "Co dělat? Přeženu-li to, kdo je ochoten, ať se odstěhuje do jeskyně." S Kašparem se shodl, že bolestí Česka je závislost na fosilních palivech, především uhlí a ropě, a nízká energetická efektivita. V Česku se spotřebuje téměř dvakrát více energie na jednotku HDP než ve vyspělých zemí EU či OECD.

Podrobněji se tématu věnuje páteční Právo