To bude představovat vážný problém, neboť vzhledem k energetické situaci v okolních státech nebude podle ministra možné potřebné množství elektřiny dovézt.

Jako možné řešení Říman navrhl pokračování rekonstrukcí a zvýšení výkonu hnědouhelných elektráren a eventuálně i výstavbu dalších zdrojů. "Vzhledem k programovému prohlášení vlády nebudu specifikovat další možné zdroje," řekl Říman v narážce na případnou dostavbu dalších dvou bloků jaderné elektrárny Temelín.

Dodal, že z uhlí a jádra se v Česku nyní vyrábí 90 procent elektřiny. "Těžko můžeme čekat, že tomu bude v budoucnu jinak," podotkl Říman.

Se stavbou by se přitom podle něj nemělo otálet, neboť uhelná elektrárna může být uvedena do provozu nejdříve za 7 let, výstavba jaderného zdroje trvá minimálně dvakrát déle.

Během několika týdnů začne proto působit nezávislá odborná komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém horizontu. Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera, který na fóru rovněž vystoupil, by první výsledky jednání komise mohly být předloženy do dvou měsíců.

Podle ministrova náměstka ČR potřebuje jádro

Hüner otevřeně vystoupil ve prospěch jaderné energetiky. "V Evropě, ale i jinde ve světě je trendem zásadní změna postoje k jaderné energetice. Například ve Finsku už elektrárnu stavějí, o stavbě uvažuje čím dál hlasitěji i Švýcarsko," uvedl s tím, že "dvacet let jsme šli proti proudu, když jsme stavěli Temelín, a nyní, když je nám svět nakloněn, se chceme obrátit a jít zpět".

Také podle něho by bylo rozumné dostavět zbývající dva bloky Temelína. "Jinak budeme muset vyrábět mnohem více elektřiny v uhelných elektrárnách, které mají na rozdíl od jaderných elektráren velké emise," upozornil.

Hüner a předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt na fóru ocenili i fakt, že plynárenská společnost RWE Transgas uzavřela koncem loňského roku kontrakt s ruskými dodavateli na dodávky zemního plynu do roku 2035. Podle šéfa RWE Transgas Ulricha Jobse má smlouva hodnotu asi 40 miliard eur. "Odpovídá to přibližně státnímu rozpočtu České republiky na rok 2007," uvedl Jobs.

Říman ale rovněž upozornil na to, že do roku 2010 nesmí být RWE Transgas prodán třetí osobě. "Po roce 2010 vláda ztratí vliv na vlastnictví a zaznamenali jsme pravděpodobný zájem ruského Gazpromu. To vyvolává jistá rizika," uvedl ministr.

Zástupci RWE Transgas se ale proti Římanovu tvrzení ohradili. "Je to čistá spekulace. Nikdy jsme nevedli žádnou diskusi ani neuvažovali o tom, že by RWE prodávala část svých aktivit v České republice. Investice RWE v České republice je dlouhodobá," řekl Právu mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský.

Obnovitelné zdroje dle Římana situaci nezachrání

Obnovitelné zdroje podle ministra nemají v Česku takový potenciál, o jakém se mluví. "Potenciál vodní energie je v podstatě vyčerpán, výrobu energie z vody můžeme zvýšit maximálně o dvacet procent. Vítr fouká málo a jen někdy a slunce je často za mraky," uvedl. Za jediný zdroj, který je šířeji využitelný, označil biomasu.  "Ani tento zdroj však není nevyčerpatelný. Navíc kdybychom každý metr volné plochy v Česku včetně lesů spotřebovali jako energetický zdroj, pokrylo by to maximálně 20 procent celkové spotřeby," prohlásil.

Jako nejvhodnější alternativu nevidí Říman ani stavbu plynových elektráren. "Základní poptávka by se tím vykrývat neměla," uvedl ministr s tím, že by se zároveň dále zvyšovala závislost České republiky na dovozu plynu z Ruska.

Říman rovněž uvedl, že Česko by mohlo pokračovat v těžbě uranu. "Jsme jedinou zemí Evropské unie, která uran těží, a vzhledem k rychle rostoucím cenám uranu si myslím, že těžba prodloužena bude," dodal.

Obavy o bezpečnost dodávek nejsou na místě

"Moje zkušenost ze situace před třemi týdny je, že naše podvědomé obavy ohledně ropy a ropných produktů jsou někdy i hysterické," prohlásil ministr  s tím, že v případě opravdové krize, tedy přerušení dodávek v řádu desítek dní, by bylo možné pokrýt celou spotřebu České republiky dodávkami z ropovodu Ingolstadt.

"Jediný problém, který nyní řešíme, je kapacita ropovodu TAL, na který je ropovod Ingolstadt v Německu napojen," uvedl s tím, že jsou dvě alternativy. "První možností je zásobovat německé rafinérie ropovodem z Francie, čímž by se kapacita TAL uvolnila. Druhou alternativou je posílit výkon TAL pomocí takzvaných krizových čerpadel, která by zvýšila tlak v potrubí. Nyní zkoumáme, která z možností by byla výhodnější z finančního hlediska," uvedl ministr.

Dobrá situace je podle Oldřicha Petržilky, senior managera České plynárenské unie, ohledně zásob zemního plynu. "Česká republika má uskladněnu asi čtvrtinu své roční spotřeby, tedy asi 2,3 miliardy kubíků. To je jedna z nejlepších hodnot v Evropě," uvedl Petržilka.