Například ve Velké Británii i Německu kilometr takové dálnice v běžném terénu stojí v přepočtu 280 miliónů korun a v Řecku či Španělsku dokonce jen 84 miliónů Kč. Vyplývá to ze studie, kterou pro Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) vypracovala společnost Mott MacDonald.

"V průměru to v Česku skutečně vychází na 350 miliónů za kilometr, ale včetně všech nákladů, počínaje projektovou dokumentací, přes výkup pozemků, vlastní výstavbu dálničního tělesa, až po protihlukové bariéry, překlady plynových vedení a terénní úpravy. Nemyslím si tedy, že bychom stavěli draze," oponuje mluvčí Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) Jan Hoření.

SFDI: prodražují to i ekologická opatření

Zatímco v nížině lze kilometr dálnice postavit i za méně než 200 miliónů korun, ve složitějším terénu náklady prudce rostou. Specifickou kategorií jsou pak dálniční mosty a tunely. Třeba tunel pod vrchem Valík na plzeňském obchvatu dálnice D5, který byl dokončen loni, si vyžádal 1,6 miliardy Kč.

"Ve srovnání se světem děláme na vyšší úrovni ekologická opatření. Závažným faktem také je, že Česko má jednu z nejhustších silničních sítí. Mimoúrovňová křížení se tak musejí stavět každých šest až osm kilometrů, zatímco třeba v Německu jsou sjezdy z dálnice mezi 20 až 30 kilometry. To jsou hlavní důvody, proč jsou náklady v ČR vyšší než v jiných zemích," řekl Právu ředitel SFDI Pavel Švagr.

Kolik stojí kilometr dálnice (v mil. Kč)
stát cena*
Česko 350
Slovensko 300
Německo 280
Velká Británie 280
Řecko 84
Španělsko 84
poznámka: *v přepočtu na Kč - v běžném terénu. U ČR je uvedena celková průměrná cena.
Zdroj: ŘSD, Fond dopravy a Právo

Do oprav a výstavby dálnic a rychlostních silnic investuje ŘSD ročně téměř padesát miliard korun, z čehož dvaceti miliardami přispívá Fond dopravy. ŘSD plánuje, že už v roce 2009 bude mít každý kraj moderní spojení komunikací dálničního typu. Do provozu tak musí být do tří let uvedeno dalších téměř 200 kilometrů nových dálnic a rychlostních silnic. Pokud na to ovšem bude dostatek peněz.

"Nemůžeme říci s úplnou jistotou, že se to povede. Jsem ale přesvědčen, že v rozpočtu SFDI bude i letos na rozvoj dálniční sítě zhruba dvacet miliard. Další peníze na výstavbu získáme z úvěrů od Evropské investiční banky," informoval generální ředitel ŘSD Petr Laušman.

Hloubková kontrola začne v únoru

V Rakousku se cena na jeden kilometr pohybuje kolem dvaceti miliónů eur (asi 560 miliónů korun). Vídeňské úřady však upozorňují na to, že v této hornaté zemi jsou náklady kvůli geologické obtížnosti vyšší - v hornatém terénu mohou ve srovnání s nížinou stoupnout až na desetinásobek. Tedy podobně, jak rozdílné jsou náklady na jednotlivé dálniční úseky v České republice.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) je přesto přesvědčen, že v ČR se staví zbytečně draze, a navíc příliš pomalu. V únoru proto NKÚ zahájí hloubkovou kontrolu, při níž chce zjistit, kam se ztrácejí peníze určené na dálnice.

Kontrola se bude týkat ministerstva dopravy, SFDI i Ředitelství silnic a dálnic a výsledky by měly být známy v říjnu. Mezi prověřovanými investičními akcemi například bude, jak se nakládá s finančními prostředky na stavbu dálnice D47 (Lipník nad Bečvou-Ostrava-Bohumín).

Při předchozí prověrce v roce 2004 se totiž ukázalo, že téměř 2,5 miliardy korun bylo na D47 použito na stavby, které nemají charakter dálničních přivaděčů, což bylo v rozporu s vládním nařízením.

Potřeba bude ještě téměř bilión korun

Podle programu, který přijala už vláda Jiřího Paroubka, má mít česká dálniční síť v budoucnu přes tisíc kilometrů a dále 1100 kilometrů rychlostních komunikací, z nichž je zatím hotovo jen asi 350 km. Velké investice si vyžádá také rozvoj železniční a vodní dopravy.

Ministerstvo dopravy už dříve odhadlo, že k tomu, aby se naše republika dostala v dopravní infrastruktuře na úroveň západní Evropy, bude třeba vynaložit bezmála jeden bilión korun. Tím spíše je nezbytné na dálničních stavbách hospodařit s finančními prostředky efektivněji.