Vývoj reálných mezd podstatně ovlivní i očekávané zvýšení inflace. Ta by měla letos vzhledem ke zdražení energií a nájemného dosáhnout tří procent.

"K poklesu reálných příjmů dojde u těch zaměstnanců, kterým se platy nezvýší minimálně o výši inflace, tedy o tři procenta," řekl Právu senátor a šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch.

Zdražení často smaže menší zvýšení platu

Zejména v platových skupinách s nižšími příjmy, kde platy vzrostou například o pět set korun měsíčně, může růst cen nájemného, energií a dalších výrobků a služeb měsíčně představovat pro rodinu vyšší nárůst vydání než získaná pětistovka v hrubém.

Toto varování není podle expertů na rodinné rozpočty od věci, vycházíme-li ze struktury výdajů českých občanů. Za bydlení, energie vydá průměrná rodina kolem 20 procent příjmů, za dopravu deset procent, za potraviny 18,6 procenta z celkových příjmů, za tabák a alkohol 2,5 procenta. Všechna tato vydání mají zaznamenat v letošním roce růst, v položkách energií či bydlení dokonce významný. Zdražila již například řada autobusů.

Nejčastěji vyplácená mzda se bude i letos v Česku pohybovat mezi 15 až 19 tisíci korunami hrubého měsíčně. Vyšší než průměrnou mzdu bude podle odhadů pobírat pouze kolem 37 procent zaměstnanců, zbylých 63 procent by mělo mít příjem pod hranicí průměrné hrubé mzdy.

Podle neoficiálních odhadů analytiků z ministerstva financí se sice například zvýší počet lidí, kteří pobírají mzdu větší než třicet tisíc korun měsíčně, ale takový plat by mělo brát asi 400 tisíc zaměstnanců. Vyplývá to i ze šetření a odhadů ministerstva práce a sociálních věcí  a Českého statistického úřadu.

 

Podíl lidí v platových pásmech (hrubá mzda za 2. čtvrtletí 2006)
plat v korunách procento zaměstnanců
do 5999 0,1
6000-6999 0,3
7000-7999 2,8
8000-8999 3,9
9000-9999 4,1
10 000-10 999 4,4
11 000-11 999 4,8
12 000-12 999 5,2
13 000-13 999 5,6
14 000-14 999 5,9
15 000-16 999 12,0
17 000-19 999 16,3
20 000-24 999 18,1
25 000-29 999 7,8
30 000-39 999 5,1
40 000-49 999 1,6
50 000-99 999 1,6
100 000 a více 0,4
Zdroj: ISVP/MPSV

Rozdíly mezi regiony se prohloubí

"Meziroční růst mezd bude kolem 5,5 procenta, po odečtení inflace (2,9 %) platy reálně vzrostou o 2,6 procenta, což bude mírné zpomalení proti roku 2006. Příčinou bude menší růst HDP," řekl Právu analytik Aleš Michl z Raiffeisenbank.

Náš průměrný plat bude představovat zhruba 28 procent z toho, co berou Rakušané. V roce 2000 byla průměrná mzda v Česku po přepočtu 382 eur, letos to bude 777 eur. "Naše kupní síla vyjádřená v eurech se tedy zdvojnásobila. Je to společným dílem posílení koruny a růstu platů v korunách," vysvětlil Michl.

Zapomínat se nemůže ani na to, že jak se zvýší zaměstnanci mzda, zaplatí současně i více na daních. Může se ale dostat i do vyššího daňového pásma a rovněž na daních zaplatí více.

Obecně v oblasti mezd existují dva problémy - rozdíly mezi kraji a mezi profesemi. "Například rozdíl mezi Pražany a Karlovarany je na platech 8 až 10 tisíc korun hrubého měsíčně. Snižování těchto rozdílů je běh na dlouhou trať. Jedno z řešení je podpora středoškolského všeobecného vzdělávání s maturitou," upozornil Michl.

Potenciál přiblížit se Praze má letos určitě Brno a Plzeň. Neboť tyto města se stávají stále častěji sídlem světových gigantů ze sektoru strategických služeb a technologií, kde jsou nadprůměrná platová ohodnocení.

Nejnižší platy budou i letos tradičně v textilkách a oděvních firmách. Na opačném pólu bude například sektor peněžní a informačních technologií. Podíváme-li se ale na textilní firmy detailněji, jsou mezi nimi i špičkové podniky, které vsadily na know-how, objevily nové technologie a platy jejich zaměstnanců jsou v oboru vysoce nadprůměrné.