Hlavní obsah

Banky stále šokují klienty svými poplatky

Právo, Jakub Svoboda
PRAHA

Banky v Česku si za některé své služby stále účtují poplatky, které ve většině zemí západního světa nejsou běžné, případně jsou tam významně nižší. Shodují se na tom odborníci i laická veřejnost.

Článek

Do konce ledna mohou lidé hlasovat na portálu www.bankovnipoplatky. com ve druhém ročníku ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek v ČR. První ročník této ankety zcela suverénně ovládl poplatek za příchozí platbu, který se běžně na českém trhu pohybuje ve výši 5 až 7 korun. "Ve finálovém kole první ankety obdržel tento poplatek 81 procent hlasů. Pro druhý ročník jsme jej již nezařadili," řekl včera Právu organizátor ankety Patrik Nacher.

Nejvíc vadí zpoplatnění výběrů a vedení účtu

Po vyhlášení výsledků prvního ročníku v únoru 2006 tento poplatek zrušily tři banky - Poštovní spořitelna, eBanka a Raiffeisenbank.

"Přes mírné zlepšení je však tady řada dalších nelogických a absurdních poplatků, které klienty dráždí. Banky díky anketě získají reálnou a spontánní zpětnou vazbu od svých klientů," prohlásil Nacher. Většina bankéřů ale trvá na tom, že klienti jim platí jen za odvedené služby a ani korunu navíc. Kritizované poplatky rušit nehodlají. Mezi nejčastěji navrhovanými absurdními poplatky je například poplatek za vedení běžného účtu. "Klient poskytuje své peníze finanční instituci, která je pak výhodně zúročí. Poplatek za vedení účtu tak není ani etický ani logický," uvedl například jeden z účastníků ankety.

Lidé také často nominují poplatek za výběr hotovosti na přepážce či z bankomatu, s kterým by banky v mnoha jiných zemích u klientů zřejmě narazily. V Česku klient za každý výběr z bankomatu své banky zaplatí 5 až 6 korun. "Banka je vlastně dlužníkem klienta-vkladatele. Viděli jste někdy dlužníka, který si bere poplatek za to, že vrací peníze věřiteli?

Kdyby to udělal dlužník, který bance vrací úvěr a strhl by si poplatek za své náklady, tak nejspíš skončí v exekuci," napsal v příspěvku další nespokojený klient. Lidmi kritizovaných bankovních poplatků je však daleko více - ať už jde o zpoplatnění změny údajů či limitu platební karty. Vadí jim i poplatek za vedení kontokorentu, i když člověk není reálně v mínusu.

Platí se i za předčasné splacení úvěru

Trnem v oku klienta jsou často i takzvané účetní položky. Ty si některé banky účtují za zpracování už jednou zpoplatněné transakce - klient České spořitelny například zaplatí 45 korun za poslání peněz z přepážky a dalších 8 Kč za zpracování této transakce. GE Money Bank si zase, stejně jako Raiffeisenbank, účtuje poplatek za předčasné splacení úvěru - konkrétně činí 5 procent z předčasně splacené jistiny, minimálně však 1000 korun.

ČS chce také poplatek 10 Kč za vyhotovení oznámení o neprovedení platebního příkazu. Poštovní spořitelna i nadále požaduje 200 Kč po klientech, kteří u ní zruší svůj účet.

Banky v ČR jsou podle průzkumů až několikanásobně ziskovější než jejich mateřské ústavy v zahraničí. Ty přitom některé poplatky po svých klientech doma nechtějí. Vysoké poplatky v Česku domácí banky často zdůvodňovaly potřebou investic do moderních technologií, budov a školení personálu a větší část vydělaných peněz v ČR skutečně reinvestovaly. Dnes to však až na výjimky už neplatí.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám