"Nedomnívám se, že by šlo o takový veřejný zájem, abych měl pro blaho země milost udělit," prohlásil Klaus.

Klaus řekl, že se o připravovaném kroku vlády dozvěděl před několika týdny. "Jistá konzultace byla. Já jsem už tehdy rezolutně odmítl jakoukoli myšlenku udělit milosti předem jako předpoklad toho, že se vůbec nějaká taková smlouva uzavře nebo podepíše," uvedl prezident. 

"Když teď čtu velmi silácké komentáře různých našich komentátorů, kteří zdůrazňují svou svatost, ideálnost a dokonalost a říkají: nikdy nic takového, tak bych řekl, že jako prezident bych eventuálně mohl vzít v úvahu vážný, velký, velmi významný veřejný zájem. Kdyby mě vláda řekla, že toto deklaruje jako zásadní veřejný zájem a poprosila by prezidenta, aby něco takového vzal v úvahu, to bych si představit dovedl, " dodal prezident.

Mluvčí Nomury Jiří Hrabovský řekl, že společnosti záleží na tom, aby byli jeí manažeři očištěni, protože nic špatného neprovedli. "A je nám vcelku jedno, jakou cestou se tak stane," uvedl pro ČTK.

O milost požádalo ministerstvo financí

O udělení milosti stíhaným manažerům Nomury požádalo prezidenta Klause ministerstvo financí. Jiná právní možnost, jak jejich vyšetřování zrušit, podle Tlustého není. Mezi vyšetřovanými osobami Nomury jsou Randall Dillard a David Thirsk. Žádost o milost však není součástí dohody s Nomurou.

Právníci podání žádosti o milost ve prospěch Nomury označují za velmi nestandardní. Poukazují na to, že soudy v kauzách stíhaných manažerů ještě nerozhodly. [celá zpráva]

Česká republika se minulý týden dohodla s japonskou investiční bankou Nomura na ukončení všech vzájemných sporů, které se týkaly padlé IPB. Česko s Nomurou v březnu prohrálo arbitráž. V jiném sporu naopak japonskou banku ČR žalovala. Nomura se vzdá všech nároků vůči Česku a stát zastaví řízení, které proti Nomuře vede. [celá zpráva]

Tlustý minulý týden zveřejnil, že veškeré náklady, které by stát spor s Nomurou stál, se mohly vyšplhat na 70 miliard korun. Z toho jen právní náklady vyšly na půl miliardy.

Historie sporu

IPB padla v červnu 2000, vláda ji dva dny po uvalení nucené správy prodala ČSOB. Nomura stát žalovala. Vadilo jí, že stát všechny banky před prodejem očistil od špatných úvěrů, jen IPB ne. Spor Nomura vyhrála a domáhala se odškodného 40 miliard korun. O tom už letos v březnu rozhodla arbitráž v Londýně. [celá zpráva] Samotnou výší škody se však tehdy nezabývala.

Naopak ČR v jiné, tzv. curyšské arbitráži (která však probíhá v Paříži) žalovala japonskou finanční skupinu o více než sto miliard korun za špatné hospodaření v IPB a náhradu nákladů spojených s nucenou správou. Ve čtvrtek vyšlo najevo, že stát v létě požadovanou sumu ze zhruba stovky miliardy snížil na jednu až tři miliardy.

Urovnat se má i spor s ČSOB

Podepsaná smlouva počítá i s dohodou s třetí stranou sporu, tedy s bankou ČSOB. Ta se s Nomurou soudí v tzv. kauze České pivo. Městský soud v Praze nepravomocně žalobu ČSOB na Nomuru zamítl. [celá zpráva]