Potíže vyjít se svým příjmem mají více lidé se základním vzděláním (61 %) oproti lidem s vysokoškolským vzděláním (36 %).

Přímo o chudobě své domácnosti pak vypovídá méně lidí (28 %) a převážná většina svou domácnost nepovažuje ani za chudou ani za bohatou (65 %). Naproti tomu pouze 5 % považuje svou domácnost za spíše bohatou.

O chudobě své domácnosti mluví spíše lidé s nižším vzděláním, lidé starší 60 let, nezaměstnaní, ženy na mateřské dovolené, nepracující důchodci a dělníci. Naopak o své domácnosti jako bohaté se v porovnání s ostatními vyjadřují lidé do 45 let, lidé s vysokoškolským vzděláním a samostatně výdělečně činní.

Kolik procent domácností považuje svoji rodinu za bohatou či chudou v %
rok 2005 2006
velmi bohatá 0 0
spíše bohatá 4 5
ani bohatá, ani chudá 66 65
spíše chudá 24 24
velmi chudá 5 4

Domácnosti mají málo peněz na financování koníčků

Příjem velké většiny domácností (91 %) umožňuje uspokojovat základní potřeby (jídlo, oblečení, běžné potřeby). Problém s financováním i jenom základních potřeb má asi 6% dotázaných a řadí se mezi ně spíše lidé s nižším vzděláním, nezaměstnaní a nekvalifikovaní dělníci.

Příjem domácností pak už méně stačí na financování koníčků členů domácnosti, či už neumožňuje spořit, podporovat děti a rodiče nebo nakupovat zdravější potraviny.

Za nouzi může závislost

Převážná většina respondentů (80 %) souhlasí s tvrzením, že za nouzí lidí stojí závislost (automaty, drogy, alkohol) nebo nešťastná událost jako je např. rozvod, nemoc nebo odchod do důchodu. Asi 70 % respondentů pak nouzi dává za vinu samotným lidem, kteří se stali chudými, protože nechtějí pracovat. Na druhou stranu stejné procento lidí (70 %) souhlasí s tím, že nouze je dána i tím, že lidé se stali nezaměstnanými bez vlastního zavinění nebo že je potkal neúspěch v podnikání.

Polovina dotázaných pak vidí příčinu nouze v tom, že se některým lidem nedostalo dostatečného vzdělání, nepocházejí z dobře zajištěných rodin nebo že mají prostě smůlu.