V praxi by to například znamenalo, že do penze bychom jak ženy, tak i muži odcházeli až v 65 letech a například rodičovský příspěvek by se sice od 1. 1. 2007 zvýšil na 7400 korun, ale již by se nemusel každoročně automaticky dál zvyšovat. Nehledat si aktivně práci by se mohlo odrazit v menší ochotě státu vyplácet různé sociální podpory.

Dohoda je nutná

Tyto kroky jsou přijatelné jak pro ČSSD, tak pro ODS. Jednání mezi oběma nejsilnějšími stranami o tom, jaké nakonec budou v Česku reformy, odstartovaly včera konzultacemi právě nad podobou návrhů z dílny ČSSD. Jednání mohou významně ovlivnit dohody o podobě budoucí vlády.

Pozdější odchod do penze má zabránit tomu, aby se penzijní systém dostal během příštích deseti let do dluhů. Zmrazení sociálních dávek a ponechání rozhodnutí o jejich zvyšování v rukou vlády s přihlédnutím k momentální hospodářské situace má zase zabránit růstu schodků rozpočtu a veřejných financí.

Lepší něco nežli nic, shodují se analytici. Veřejné finance ale podle nich potřebují radikálnější změny. Reformy jsou skutečně nevyhnutelné.

Na razantnějších reformách, které by se například týkaly snížení výše státních prostředků na vytváření nových pracovních míst, ve prospěch radikálního snížení daní, zavedení příspěvku na zdravotní péči atd., zatím není politická shoda.

A bez politické shody nelze reformy prosadit, potvrzují politici. Změny totiž musí být, aby přinesly ekonomický efekt dlouhodobě. Nelze, aby jedna vláda například snížila daně, a hned ta následující je zase razantně zvýšila, shodují se analytici s politiky.

"Každá z politických stran si je vědoma nevyhnutelnosti veřejné finance změnit. Každá změna však s sebou přináší možnou nespokojenost určité části občanů, kterým se změní podmínky života. Každá ze stran by si přála, aby její konkurentka provedla radikální reformní změny, ,znemožnila‘ se u voličů a tím uvolnila cestu jiné straně. Ta by sice mohla provést další kosmetické změny, ale nikdy již by nevrátila poměry k výchozí situaci," říká ekonom Jan Švejnar.

"Proto je třeba provést razantní změny buď ve shodě většiny politických stran, nebo rychle a radikálně, aby efekt ze změn vynahradil společnosti ústrky," dodává.

Taktéž je možné postupovat cestou pozvolných změn. Ty sice také pomohou, ale zemi a její ekonomiku skokem dopředu nepovznesou, shodují se analytici. Podle nich je to ale momentálně nejpravděpodobnější cesta českých reforem.

Proč je třeba reformovat

Na konkrétní program té které vlády - na budování nových silnic, železnic, infrastrutury, na posilování školství, vědy, výzkumu, což jsou podmínky pro dynamický rozvoj ekonomiky, zbývá rok od roku v rozpočtu stále méně peněz. Předem dané, tzv. mandatorní výdaje, které se musí vyplatit bez ohledu na příjmy státu, totiž pohlcují až 80 procent státního rozpočtu.

Bez reforem příjmů a výdajů potom vláda, spíše než aby jejich prostřednictvím ovlivňovala budoucí rozvoj vzdělanostní společnosti, dělá vybraným penězům z daní jen poštáka, upozorňuje Švejnar. Nejde přitom jen o penze, ale i o reformu zdravotní péče, daňovou reformu. Česká republika potřebuje vládu, která začne konat konkrétní reformní opatření. Zemi a její ekonomiku pozvolna ohrožuje nejistota, investoři spíše než o nových investicích uvažují, co zde nakonec bude, řekl při své poslední misi Mezinárodního měnového fondu její šéf Subhash Thakur.

Jaké reformy mohou snížit schodky veřejných financí a státního rozpočtu
Změny penzijního systému, včetně odchodu do důchodu až v 65 letech
Změna úhrad za zdravotní péči (příplatky za zdravotní služby)
Změna výše daní (snižování daňové zátěže občanů i firem)
Změna systému státních dotací
Snížení počtu státních zaměstnanců
Snížení nákladů na provoz státu (včetně tzv. e-governementu, snížení byrokracie a vyšší elektronizace státní správy)
Reforma sociálního systému (redukce sociálních dávek, zvýšení jejich adresnosti)

Podpůrné reformy pro posílení růstu ekonomiky
Reforma školství Posílení počítačové a jazykové gramotnosti populace
Reforma trhu práce
Posílení mobility občanů
Snížení přímé podpory tvorby nových pracovních míst ve prospěch podpory podnikání