Nečas navrhuje zastropovat odvody sociálního pojistného na pětinásobku průměrné mzdy. To znamená, že co by si občan vydělal nad tuto částku, tedy dnes nad 95 000 Kč hrubého měsíčně, z toho už by pojistné neplatil. Ministr plánuje tento strop postupně snížit až na trojnásobek průměrné mzdy, tedy na příjem kolem 57 tisíc korun hrubého měsíčně.

"Nepoměr mezi odvody a vypláceným důchodem je už za mezí spravedlnosti a zdravého rozumu," řekl Právu Nečas.

Dnes všichni zaměstnanci odvádějí ze svých příjmů osm procent, ať berou plat patnáct, pětadvacet či pětasedmdesát tisíc. Dalších 26 procent za ně platí zaměstnavatel.

Za to pak dostávají nemocenské dávky a důchody. Ovšem ty už jsou značně zredukované.

Na systém doplácejí lidé s vyššími příjmy

Na to, že v Česku není stanoven strop pojistného, doplácejí především lidé s vyššími příjmy. Pokaždé, když se jim příjem zvýší, zvedne se jim automaticky i pojistné, ale dávky ne. Například při výpočtu důchodu se plně započítává jen příjem do 9100 Kč, pak už jen 30 procent a nad výdělek 21 800 korun už se zohledňuje jen deset procent.

Se stejným návrhem jako Nečas přišli už v roce 2005 sociální demokraté a lidovci. V zákoně o nemocenském pojištění navrhovali strop také ve výši pětinásobku průměrné mzdy. Návrh však nakonec v parlamentu neprošel.

To připomněl i Nečas, když odpovídal na otázku Práva, zda bude jeho návrh přijatelný pro politické partnery: "ČSSD to sama navrhovala. Tak doufáme, že je to pro ně přijatelné," uvedl.

Jeho předchůdce, nyní šéf sněmovního sociálního výboru Zdeněk Škromach (ČSSD), Právu řekl, že návrh je "k jednání i k dohodě". Také lidovci jej podle Miroslava Kalouska podporují, naopak proti jsou komunisté.

"Snížila by se tím míra solidarity systému. Navíc by to způsobilo výpadek v příjmech státního rozpočtu v řádu několika miliard korun," řekl Právu místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Proto i Škromach zdůraznil, že otázka zastropování pojistného se nemůže projednávat samostatně.

Tento výpadek chce Nečas kompenzovat jinými změnami v důchodovém systému. Například dalším zvyšováním penzijního věku a prodloužením povinné pojistné doby. Vzniklý schodek by se ale mohl podle Nečase vyrovnat i předpokládaným růstem mezd.

Škromach: řešení musí být komplexní

Podle Škromacha se musí provést komplexní změna důchodového systému. "Nelze, aby se to rozplizlo na jednotlivosti," dodal. Připomněl ale, že v této chvíli, kdy je vláda v demisi, nemá taková diskuse smysl.

Na druhé straně se Škromach shoduje s Nečasem v názoru, že změny důchodového systému musí mít širší politickou podporu. A říká, že právě nyní je "ideální příležitost k dohodě". Škromach tak naráží na patovou situaci v parlamentu, kdy - díky vyrovnanému rozložení sil pravice a levice - nemá ani jedna strana šanci přehlasovat druhou.

Česká republika je jednou z posledních zemí EU, kde stropy v pojištění ještě neexistují. To podle některých ekonomů znevýhodňuje Česko v konkurenci s okolními zeměmi, protože značně prodražuje zaměstnávání kvalifikovaných lidí.

Nečas nechce nutit lidi, aby si spořili na důchod

Nečas také nechce nutit občany, aby si povinně spořili na svůj důchod. Podle něj by je ale vláda měla více motivovat, aby se dobrovolně připojišťovali, a to už v mladém věku.

"Jsem přesvědčen, že když stát něco nařizuje, tak za to má převzít garanci. A jestliže není ochoten -a podle mého názoru správně - tu garanci převzít, tak to nemá nařizovat," řekl Nečas Právu.

Zavedení povinného spoření na důchod s garancí státu by podle něj navíc vytvořilo "riziko morálního hazardu". Podle Nečase by totiž jak klienti penzijních fondů, tak i samotné fondy začali spoléhat na záruku státu a "mohli by se chovat méně zodpovědně".

Nečas se ale nevyhýbá myšlence zavést časem pro občany možnost částečně se "malým procentem" vyvázat ze základního průběžného pilíře, do kterého ze svých platů odvádíme sociální pojistné.

"Mohli bychom se vyvázat dejme tomu dvěma nebo třemi procenty, a ty převést do fondového spoření. Předpokládám, že by tam ale byla podmínka přidat k tomu ještě ze svého stejnou, nebo alespoň poloviční částku," uvažuje Nečas.

Debata o tomto řešení však podle Nečase může přijít až poté, co se pomocí parametrických změn stabilizuje současný důchodový systém a přijmou se opatření, která povedou k větší účasti občanů v dobrovolném penzijním připojištění. Dnes je v penzijních fondech připojištěno 3,5 miliónu občanů. Podle Nečase je reálným cílem pět miliónů. "Jde o to, aby se připojištění stalo běžnou záležitostí ekonomicky aktivních občanů, a to už od mladého věku. To znamená, aby již dvacetiletí nebo třicátníci začali spořit," uvedl Nečas s tím, že první vklady v řádu několika stokorun mohou být nízké a zvyšovat se až časem.

Základním motivačním prvkem podle něj je zvýšení státního příspěvku. Stát dnes dává lidem maximálně 150 korun, pokud spoří alespoň pětistovku měsíčně. Příspěvek se nevalorizoval už přes 11 let.

Výše příspěvku by navíc mohla být odstupňována nejen podle toho, kolik si lidé spoří, ale také jak dlouho a zda plánují vybrat naspořené peníze najednou, nebo výběry rozložit do pravidelné renty. "Bonifikovala by se délka spoření, i to, že lidé nebudou upřednostňovat jednorázové vyrovnání, ale výplatu renty," popsal Nečas.

Dalšími daňovými úlevami chce Nečas více motivovat i zaměstnavatele, aby svým lidem více přispívali na penzijní připojištění. Dnes firmy připlácejí necelým 900 tisícům pojištěnců. "Je to velmi dobrý nástroj, jak bez dramatického zvyšování personálních výdajů dát část prostředků zaměstnancům do těchto fondů," řekl Nečas.

Chce rovněž prosadit ve fondech oddělení majetku akcionářů a klientů. Podle něj by se tak otevřela cesta k dynamičtější strategii investování. Klienti by si pak mohli rozhodovat, zda se připojistí u rizikovějšího fondu s vyššími výnosy nebo u konzervativnějšího, kde výnosy budou nižší, ale jisté.