Dosud se jednalo o částku spíše v řádu stamiliónů. "Od následujícího rozpočtu budeme muset na ochranu proti povodním peníze přidat," řekl v rozhovoru pro Právo Gandalovič. Kvůli nedostatku prostředků ve státním rozpočtu se protipovodňová opatření musí podle něj financovat postupně, částečně i s využitím evropských fondů.

Přestože celkový rozsah škod z povodní byl letos menší než třeba v roce 2002, zejména lokální záplavy opět poničily tisíce domů, polí, zahrad a průmyslových objektů. Jen škody, které velká voda způsobila začátkem dubna v sedmi krajích ČR, se vyšplhaly k šesti miliardám korun. Podle hydrometeorologů přitom nelze vyloučit, že se situace bude v příštích letech opakovat.

Sněmovna proto minulý týden schválila návrh zákona, který má republice umožnit vzít si na boj s nezkrotným živlem u Evropské investiční banky (EIB) úvěr do devíti miliard korun. Předlohu nyní posoudí Senát a prezident.

Peníze zatím nejsou

Krok poslanců navazuje na rozhodnutí vlády Jiřího Paroubka z počátku května, která schválila záměr zřídit při ministerstvu zemědělství protipovodňový fond. Měl by mít formu zvláštního účtu, na němž se má v první fázi z různých zdrojů soustředit 15 miliard. Kromě úvěru od EIB, splatného do 30 let, by měl zvláštní účet shromáždit ještě dvě miliardy ze státního rozpočtu a čtyři miliardy z privatizace.

Pokud se podaří zamýšlenou půjčku s EIB vyjednat, první prostředky z fondu by mohly být uvolněny v příštím roce.

Ministerstvo zemědělství, pod které spadají i státní podniky Povodí, však už varovalo, že suma 15 miliard, kterou nyní vláda dává dohromady, pokryje náklady na nutné protipovodňové kroky jen zčásti. Na kompletní ochranu je třeba i podle něj vynaložit mnohem více - zhruba 50 miliard korun. Prostředky na tento účel by se proto měly do budoucna do fondu doplňovat.
Velká protipovodňová opatření, kam patří třeba i výstavba malých přehrad, se musí podle Gandaloviče financovat ze státních peněz, protože obce a města na ně nemají dostatek prostředků.

Se stejným problémem se navíc zatím potýkají i podniky Povodí, které by měly starostům s ochranou proti záplavám pomáhat. Oproti Praze, která má už po staletí zděná nábřeží, musí například většina velkých měst na dolních tocích nejdříve upravit dlouhé kilometry břehů, na nichž teprve potom bude možné postavit protipovodňové stěny.

Pomohou dotace z EU?

Gandalovič věří, že situace by se mohla zlepšit díky pomoci z evropských fondů. Na životní prostředí bude ČR v příštích letech čerpat z Bruselu dotace asi 19 miliard korun ročně. Část z těchto prostředků by měla směřovat do oblastí údržby a ochrany krajiny, což na rozdíl od budování hrází by mělo přirozenější cestou posílit prevenci před povodněmi.

"Naše krajina za celá léta necitlivých, zejména zemědělských a lesnických zásahů utrpěla rozsáhlé škody a neumí zadržet vodu. Musíme navázat na moudrost našich předků, kteří vysazovali různé remízky či stavěli malé nádrže," řekl dále ministr. Tím by se podle něj mohlo účinněji čelit lokálním povodním, které vznikají rozlitím menších řek a potoků.

Evropská unie už také podporuje výstavbu přeshraniční sítě povodňových hlásičů, díky nimž se starostové mohou včas dozvědět o hrozícím nebezpečí.