Míra nezaměstnanosti v této skupině loni vzrostla na 13,5 procenta ze 12,3 procenta v roce 1995, zatímco průměr u lidí starších 24 let činil jen 4,5 procenta, upozorňují výsledky výzkumu Mezinárodní organizace práce (ILO).

Nezaměstnanost má obzvláště tvrdé dopady na psychiku mladých lidí. Nejde jen o to, že nemohou ihned po absolutoriu nějaké školy získat praxi a pracovní návyky, což je na trhu práce handicapuje. Především je to otevřený prostor pro vykořenění ze společnosti, ztrátu životních perspektiv a smyslu života. Výsledkem je hledání jakéhokoli způsobu "pseudouplatnění" a vymezení vůči společnosti včetně kriminality, drog a alkoholismu, shodují se psychologové.

Nezakotvenost, nedostatek motivace, pocity zmaru posilují tíhnutí k odporu vůči většinové společnosti a k vyhraněným radikálním politickým názorům, ať směrem doprava, či doleva. Někde zde jsou také dílčí příčiny toho, že společnost pak musí vydávat stále větší částky i úsilí na boj s kriminalitou mladistvých či na boj s drogovou závislostí.

Globální čísla varují

Mladí lidé ve světě podle zprávy Globální trendy zaměstnanosti u mládeže tvoří plných 44 procent celkového světového počtu nezaměstnaných. Na počtu lidí v produktivním věku se přitom mladí podílejí jen 25 procenty, cituje ze zprávy ČTK. Navzdory zvýšenému hospodářskému růstu nejsou ekonomiky schopny vytvořit dostatek slušných a produktivních pracovních míst, což zvláště tvrdě dopadá na mladé, uvádí zpráva agentury OSN.

Z geografického hlediska je nezaměstnanost mládeže zdaleka nejvyšší na Blízkém východě a v severní Africe, kde její míra činí 25,7 procenta. Následuje střední a východní Evropa včetně Ruska, Ukrajiny nebo Běloruska, kde je mezi mládeží 19,9 procenta nezaměstnaných. Je to dokonce více než v subsaharské Africe, kde podíl činí 18,1 procenta.

Vzdělání = výdělek

Nezaměstnanost postihuje především mladé lidí bez vzdělání, se základní školou, ty, kteří se nevyučili. Mladých vysokoškoláků je mezi lidmi vážně hledajících práci málo.

Vzdělání je nejen bránou k trvalému zaměstnání, ale i k vyššímu platu, říkají sociologové. Vzdělání se vyplácí i v Česku. Mít maturitu znamená mít rovněž zhruba až o polovinu vyšší plat než bez maturity. Vysokoškolák si ve srovnání s maturantem vydělá zhruba o dvě pětiny více. Znamená to, že pokud si pracovník se základním vzděláním vydělá například 13 tisíc, maturant dvacet a vysokoškolák již k 29 tisícům měsíčně.

Východiskem z nezaměstnanosti mladých často není ani snaha najít uplatnění v zahraničí. I když řada mladých lidí bez práce o odchodu do ciziny uvažuje, nakonec tento sen realizuje jen malá část. Podmínkou uplatnění je totiž znalost cizího jazyka - a jak jinak -i vzdělání.

Uplatnění na zahraničních pracovních trzích tak nachází především mladí vysokoškoláci, a to ještě ti s nějakou odbornou specializací. Kopáčů, pomocných dělníků, manuálních pracovníků mají země EU poměrný dostatek z velkých zdrojů vlastních místních imigrantů.

Navíc mzda není závratná i při kurzu 29 korun za euro. Pracovník v cizině si totiž musí platit ubytování, stravu a správní poplatky, což výsledný efekt práce v zahraničí snižuje. Do zahraničí za prací tak směřují především ti, kteří se chtějí naučit cizí jazyk a získat odborné znalosti, nikoli získat "jen práci jako takovou".