Příhraniční oblasti nejen Moravskoslezského kraje s Polskem už zaplavily tisíce plakátů a letáků na téma polské národnosti, Farna dokonce natočila speciální videoklip.

„Zdůrazňujeme, že příslušnost k národnosti, která má zajímavou historii, kulturu, jazyk i zvyky, která má své organizace, školství, divadla, je velikým bohatstvím, které je třeba opečovávat a předávat dalším generacím. Čím víc se nás při sčítání přihlásí k polské národnosti, tím více peněz i z Evropské unie můžeme na projekty získat,“ upozornil šéf Kongresu Poláků Józef Szymeczek.

Zatímco údaj o národnosti není při sčítání lidí povinný, a navíc lze poprvé uvést i dvě národnosti, mateřský jazyk musí lidé vyplnit.

„Cílem kampaně je připomenout lidem v regionu, že slezské nářečí je formou polského jazyka a každý, kdo mluví ,po našymu‘, ať uvede jako mateřskou řeč polský jazyk,“ apeluje Szymeczek s tím, že pokud sčítání lidu neprokáže, že zde žije dostatek Poláků, hrozí polské menšině například na Těšínsku rušení dvojjazyčných cedulí i zánik národnostních školek a škol.

Poslední sčítání lidu z roku 2001 zaznamenalo osmitisícový úbytek Poláků oproti sčítání z roku 1991, na 51 968 obyvatel. Pokud se nyní prokáže podobný pokles, bude to pro polskou komunitu osudová rána. „Závislost menšin na výsledcích sčítání lidu je archaismem z 19. století, podle kterého se v západní Evropě už dávno menšiny nechrání,“ postěžoval si Szymeczek.