Hlavní obsah

Zveřejňování odměn pro učitele budí rozpaky

Právo, Jiří Mach

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ředitelé škol vítají snahu ministerstva školství zvyšovat nadtarifní částku platů na úkor rychlejšího růstu základu. Pozastavují se však nad představou, že by každý učitel mohl dohledat, kolik peněz na odměny na hlavu ministerstvo do školy poslalo.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Ministr školství Robert Plaga

Článek

Novinka se má dostavit společně s reformou financování regionálního školství, která naplno odstartuje letos.

„Se změnou financování školství budeme částku, která připadá na nadtarifní složku platu, zveřejňovat, a tím pádem se zvýší v příštím roce úroveň kontroly. Dokonce i učitelé budou vědět, jaká nadtarifní složka přišla na konkrétní školu na jeden obsazený úvazek,“ řekl před časem ministr školství Robert Plaga (ANO).

Udržet fyzikáře

Jako vedlejší efekt však může vzniknout v učitelských sborech řevnivost, jakmile se třeba některý z kantorů doví, že má nižší odměny, než kolik na něj v průměru vychází. A ředitel pak má co vysvětlovat.

Třetina začínajících učitelů zvažuje podle průzkumu odchod ze své školy či přímo ze školství

Věda a školy

„Nechtěla bych, aby se jednou ke mně doneslo: ‚Mám nárok na 15 procent k platu a já je chci.‘ To může dělat ve škole opravdu zle. Škola je dostane a využije tak, jak potřebuje. Záležitost finanční je věc zaměstnance a ředitele, a ne skupiny lidí, která o tom ví,“ řekla Právu šéfka Asociace ředitelů základních škol Hana Stýblová.

Podle ní by však každá škola měla mít jasná kritéria, za co se odměny rozdělují. Někdy třeba ředitel vypisuje mimořádné úkoly, jindy zase ocení, když si učitel nadstandardně doplňuje vzdělání. Zdůraznila, že odměny jsou motivační, nikoli nárokové.

Každý si myslí, že dělá víc a ostatní že dělají míň
ředitel ZŠ z centra EDUin Miroslav Hřebecký

Šéf Unie školských asociací ČR Jiří Zajíček připustil, že určitá nevraživost nastat může. Mnohé školy podle něj už pracují s příplatky transparentně. „Každý ví, že ve škole máme průměrný osobní příplatek třeba 13,8 procenta, a umí si spočítat, kolik berou sami i ostatní. A samozřejmě vědí, proč berou třeba jen pět procent,“ řekl Právu. Zveřejňování průměrných odměn se neobává ředitel ZŠ Miroslav Hřebecký z centra pro informace ve vzdělávání EDUin, podle nějž by ředitel měl mít větší volnost.

„Každý si myslí, že dělá víc a ostatní že dělají míň. Smrtící by bylo, kdyby bylo přesně napsáno, kdo a kolik. Ale jinak je to motivační složka a ta je pozitivní i negativní. Pokud dostanu víc, než je průměr, tak je to pro mě informace, že jsem dobrý. Polovina lidí dostane informaci, že je ředitel za dobré nepovažuje, a to by si za ním měli zajít, aby jim vysvětlil, co mají dělat pro to, aby byli lepší,“ dodal.

Tlak na mzdy kantorů ještě zvýšíme, řekl šéf školských odborů Dobšík

Domácí

Jsou prý i školy, kde se konají hodnoticí pohovory a u ředitele se učitel doví, že je pro školu klíčový, a proto má o polo­vinu víc. V současnosti však ředitelé z balíku na odměny často uměle navyšují mzdy jen některým, jejichž služby musí přeplácet, ať už se jedná o muže, kterých je nedostatek, anebo třeba o učitele IT či fyziky, kteří se snadno uplatňují v jiných oborech a za lepší mzdu.

Podle Hřebeckého mají učitelské sbory pro tento přístup pochopení. „Co jsem slyšel od učitelek, tak to vždycky braly. Říkaly: ‚Chápeme, že potřebuješ chlapa, a jinak by to nešlo.‘ Takové zvýhodňování není správné, ale pro kluky na druhém stupni je naprosto klíčové, aby tam chlapi byli,“ vysvětlil.

Odměňování obecně působí nesváry při vyčíslování, jak by měly růst platy učitelů. Školské odbory chtějí co nejvíce do základu, aby byla jistota i pro horší časy. Ředitelé se shodují na tom, že by pohyblivá složka platu měla být silnější. Plaga chce z navýšení mezd dát na odměny čtvrtinu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám