Hlavní obsah

Znalec dostal znalce do úzkých

– Trutnov
Právo, Vladislav Prouza

Památkově chráněný dům v Trutnově dával Josef Beneš z vlastních peněz dohromady čtvrt století. Objekt z konce 17. století stavební inženýr a soudní znalec pro stavebnictví Beneš ochránil před necitlivými zásahy a možnou zkázou. Dnes, po únorové havárii sousedova vodovodu, jen bezradně lomí rukama. Dílo, jemuž obětoval kus života, mu mizí pod rukama.

Foto: Vladislav Prouze, Právo

Dílo, jemuž Josef Beneš obětoval kus života, mu mizí pod rukama.

Článek

Paradoxně hrozbu zkázy původní podoby nejstaršího trutnovského domu nepředstavují následky havárie, ale posudek znalce ve stejném oboru, Pavla Pejchala z brněnské firmy Statikum.

Návrh znalce není proveditelný

Znalec zahnal Beneše do slepé uličky a fakticky znemožnil opravu 600 let staré klenby bývalé zbrojnice pod historickým objektem. Posudek Pejchal vypracoval po havárii vodovodu pro Českou pojišťovnu.

Na pohled nejekonomičtější, technicky proveditelný a staticky nejoptimálnější návrh nese zásadní vadu. Pejchalem navržený způsob likvidace živelné pohromy nelze kvůli nezlomnému odporu památkářů realizovat. Nástřik betonové směsi by navždy zničil historickou hodnotu domu.

Beneš tak stojí před dilematem, kdy mu, pokud bude postupovat v souladu s památkovou péčí, udržovaná kulturní památka spadne na hlavu.

Zaštiťují se posudkem

„Pojišťovna na základě znaleckého posudku nemůže uvolnit peníze nezbytné na uvedení zbrojnice do stavu, jaký požadují památkáři. Jíl v poničených spárách vysychá. Hrozí zřícení. Náklady na opravu budou daleko vyšší. Kdybych přistoupil na znalcovo řešení, což neudělám, nemohl bych zbrojnici opravit. Účelový posudek hodlám právně napadnout. Hrozí devastace památky, kterou jsem kdysi zachránil,“ řekl Beneš odhadující celkovou škodu na vodou poničeném objektu na dva milióny korun. Pejchal ale nemíní ustoupit ani o píď.

Došlo by k nevratnému zničení památkově cenného domu.
památkáři

Pojišťovna zaštítěná znalcovým posudkem doposud vyplatila půl miliónu korun. Sanace památky přišla na rovný milión. Polovinu poskytl z vlastní kapsy soused, taktéž klient České pojišťovny. Ten na peníze stále marně čeká.

„Posudek, podle něhož se nikdy nepostupuje, slouží pojišťovně k vyčíslení škody. Musíme navrhnout nejekonomičtější řešení. Je to proveditelné, no tak co. Nemohu poškodit pojišťovnu ani jejího klienta,“ reagoval Pejchal, jehož posudek preferuje metodu tzv. torkretování spočívající v nástřiku betonové směsi do železné konstrukce připevněné na původní zdivo.

Stanovisko památkářů, kteří požadují uvést objekt do stavu před havárií, je zásadní. Bez něho nelze vydat stavební povolení. Pojišťovna se to asi snaží zlevnit, ale bohužel, jde o památku.
Petr Koldovský

„Došlo by k nevratnému zničení památkově cenného domu,“ oponují památkáři požadující vrácení zbrojnice do původního stavu pomocí tradičního, leč nákladnějšího spárování pískovcových kvádrů. Zbrojnice z doby středověkých hradeb neztratí tvář ani pevnost.

Torkretování používané při výztuži tunelů klenbu navěky pohřbívá pod betonovou krustou. „Je to zcela nepřípustné. Znalec pojišťovny to s námi vůbec nekonzultoval,“ argumentoval Hynek Beneš ze stavebního odboru trutnovské radnice. „Pokud bych měl čekat na jejich stanovisko, tak by se to nikdy neproplatilo,“ kontroval Pejchal.

„Stanovisko památkářů, kteří požadují uvést objekt do stavu před havárií, je zásadní. Bez něho nelze vydat stavební povolení. Pojišťovna se to asi snaží zlevnit, ale bohužel, jde o památku,“ potvrdil Benešův šéf Petr Koldovský.

Neoblomná pojišťovna

Pojišťovna zůstává i přes argumenty památkářů a státní správy zatím neoblomná. Status státem přiznané kulturní památky patrně zcela pomíjí. „Pojišťovna dosud vyplatila půl miliónu korun. Na základě znaleckého posudku má být tato částka konečná. Česká pojišťovna je ochotná provést další šetření,“ konstatovala mluvčí pojišťovny Ivana Buriánková.

Havárie sousedova vodovodu přinesla snad jedinou dobrou zprávu – při sanaci poničeného objektu objevila specializovaná firma amforu z doby bronzové považovanou archeology za nejstarší nález v historii Trutnova. Lid lužické kultury popelnicových polí ji vytvořil před třemi tisíci let.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám