Hlavní obsah
Předseda ČSSD Jan Hamáček (vlevo) a statutární místopředseda Jiří Zimola Foto: Petr Horník, Právo

Nový tandem soc. dem. Jan Hamáček a Jiří Zimola se ani ne měsíc po zvolení dostal do prvního vážného názorového střetu. Týká se celostátního referenda, jehož prosazení do české legislativy považuje soc. dem. za klíčové.

Předseda ČSSD Jan Hamáček (vlevo) a statutární místopředseda Jiří Zimola Foto: Petr Horník, Právo
Zimola je pro referendum i o Unii

Zatímco předseda Hamáček, podporovaný většinou poslaneckého klubu, odmítá všelidové hlasování o vystoupení Česka z mezinárodních uskupení, tedy z EU a NATO, první místopředseda ČSSD Zimola s odvoláním na názory členů a voličů tvrdí, že by lidé měli mít právo vyjádřit svůj názor i v tomto směru.

Možnost hlasovat o vystoupení z EU je přitom klíčovým požadavkem hnutí SPD Tomia Okamury, které to připouští ve své verzi zákona o referendu. S tím nesouhlasí hnutí ANO ani pravice a doposud to bylo tabu i v soc. dem.

„Myslím, že je žádoucí umožnit lidem hlasovat i o setrvání ČR v EU,“ napsal Zimola v komentáři pro Právo. Vychází prý z diskusí s lidmi, kteří tvrdí, že na schválení vstupu do Unie byli občané politikům dobří a teď už je prý jejich názor nezajímá.

„I proto si myslím, že by bylo dobré v ČSSD otevřít debatu na toto téma, a sám jsem připraven do ní vstoupit s pozměňovacím návrhem k návrhu poslaneckému,“ napsal Zimola.

Skupina poslanců soc. dem. koncem února předložila do Sněmovny svou verzi ústavního zákona o celostátním referendu, který neumožňuje hlasovat o případném vystoupení například z EU.

Rebel Foldyna

„Soc. dem. předložila svůj návrh zákona o obecném referendu, který mj. jasně vymezuje okruhy otázek, které jsou možné v referendu hlasovat. A v těch, které možné nejsou, je i členství ČR v mezinárodních strukturách, případně hlasování o mezinárodních smlouvách,“ řekl Právu Hamáček a dodal: „Vzhledem k tomu, že jsem návrh podepsal, tak za ním stojím.“

Šéf soc. dem. a místopředseda Sněmovny tvrdí, že si neumí představit, aby někdo z jeho partaje předkládal pozměňovací návrh k tomu, co strana předložila.

Za pravdu mu dávají i další poslanci z patnáctičlenného klubu soc. dem. oslovení Právem, ale s jednou výjimkou. Tou je Jaroslav Foldyna, který zastává stejný názor jako Zimola.

„Když jsme jako občané hlasovali o vstupu do EU, tak bychom měli mít možnost demokraticky hlasovat i o výstupu. Je to otázka stanovení podmínek. Určitě by tam měla být dána velmi kvalifikovaná většina, třeba i 80procentní účast a potvrzení parlamentem,“ řekl Právu Foldyna. Tento názor chce sdělit při jednání poslaneckého klubu.

„Pokud by v zákonu možnost pro občany rozhodovat o důležitých věcech nebyla, nepodpořím ho,“ oznámil poslanec s tím, že je připraven podat pozměňovací návrh, který plebiscit o vstupu či setrvání v mezinárodních uskupeních umožní.

Podle místopředsedkyně klubu ČSSD a předsedkyně sněmovní komise pro ústavu Kateřiny Valachové zavládl při přípravě návrhu v soc. dem. frakci souhlas s poměrně tvrdými podmínkami pro vypsání referenda. Počítají s tím, že petici nutnou k vyhlášení referenda by muselo podepsat 850 tisíc voličů.

„To ale neznamená, že v průběhu hledání ústavní většiny, která zatím zajištěna není, se nemohou některé parametry změnit,“ řekla Právu Valachová. Tvrdí, že nejde o neshodu mezi Hamáčkem a Zimolou. Podle ní se o obou variantách, tedy s možností hlasovat o mezinárodních otázkách i bez, na klubu mluvilo a tak, jak byl návrh předložen, odpovídá vůli poslanců.

Další z místopředsedů klubu, Jan Birke, který návrh zákona také podepsal, Právu řekl, že sice se Zimolou v mnohém souhlasí, ale v tomto případě nikoli. Svůj názor měnit nehodlá. „Jeho argument, že pokud lidé měli možnost rozhodnout o vstupu, tak by měli dostat možnost rozhodnout i o vystoupení, má selskou logiku. My spolu nebojujeme, ale je třeba o tom zahájit rychle důkladnou debatu,“ uvedl.

Připomněl, že prvky přímé demokracie měly s výjimkou ODS ve svých programech všechny strany, a tudíž by mohl mít zákon o referendu šanci získat 120 hlasů. Ale za předpokladu, že bude kvalitní.

„Nemůžeme ale jen tak něco změnit a pak koukat, co z toho vyleze. To může mít nedozírné následky,“ prohlásil Birke.

Další ze spoluautorů návrhu z klubu ČSSD, Alena Gajdůšková, je zdrženlivá. „V zákoně o referendu by otázka o vystoupení z EU určitě být neměla. Pokud by se mělo o odchodu rozhodovat, měl by k tomu být schválen speciální zákon, jako tomu bylo při vstupu,“ řekla Právu Gajdůšková.

Ve hře jsou tři předlohy

Ve Sněmovně mezi sebou soutěží tři návrhy zákona o referendu. První, z dílny okamurovců, už minulý týden nakročil k prvnímu kolečku projednávání, ale po rozporuplné debatě byl uložen na čas k ledu do doby, než poslanci proberou téma na semináři s odborníky.

Obdobný návrh předložili i komunisté, kteří pro změnu pokukují po možnosti vyhlášení referenda o vystoupení z NATO, byť tvrdí, že to není aktuální.

Zásadní nesouhlas s možností hlasovat o vystoupení z mezinárodních uskupení vyjádřil opakovaně za vládu premiér Andrej Babiš (ANO). „Nechceme, aby se četl návrh SPD, ve kterém je možnost hlasovat o členství v EU nebo NATO. Chceme, aby to SPD předělala a přišla s nějakým jiným návrhem,“ řekl Babiš.

I když stanovisko vlády není pro zákonodárce závazné, potřeba třípětinové většiny v obou komorách a zákaz prezidentského veta mají dát záruku, že podoba zákona bude mít většinovou podporu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků