Zeman namíchl část ČSSD. O vládě prezident nerozhoduje, přitakává ústavní právník

„Zastávám názor, že prezident republiky je návrhem předsedy vlády vázán,“ uvedl Kysela pro Právo. Odmítnout jmenovat ministrem by podle něj prezident mohl pouze člověka, který nesplňuje pro práci zákonné podmínky.

„Například pokud by byl ve střetu zájmů a nebyl schopen se právní překážky zbavit, představoval bezpečnostní riziko jako například agent cizí mocnosti, nebo by byl analfabet,” řekl ústavní právník.

„To jsou důvody, kdy by mohl prezident zasáhnout a nejmenovat každého, koho mu předseda vlády navrhne. Ale to je tak všechno. Pokud nejsou tyto nepravděpodobné důvody, tak prezident republiky není ten, kdo má říkat předsedovi vlády, koho má nebo nemá mít ve vládě,“ dodal Kysela.

Zeman ve čtvrtek na návštěvě Moravskoslezského kraje řekl, že by neakceptoval jako ministra zahraničí nynějšího europoslance Pocheho, o němž se spekuluje, že by mohl být za ČSSD navržen. Premiér Andrej Babiš zatím o žádných jménech do další vlády, ať už za jeho stranu či za ČSSD, nemluvil.

Zemanova slova o Pochem rozladila místopředsedu sociálních demokratů Martina Netolického. „Nejsme v prezidentském ani poloprezidentském systému, který by byl založen na tom, že prezident má právo veta. V těchto případech ústava jednoznačně říká, jak má prezident postupovat. Předsedu vlády skutečně jmenuje podle svého uvážení, ale ministry jmenuje a odvolává na návrh předsedy vlády,“ řekl Právu.

Zemanovo kádrování se nelíbí ani předsedovi poslaneckého klubu ČSSD Janu Chvojkovi. „Složení vlády by měla primárně ovlivňovat Poslanecká sněmovna v rámci hlasování o důvěře. V našem ústavním systému není rolí prezidenta republiky aktivně vybírat či hodnotit jednotlivé členy vlády navržené předsedou,“ sdělil Právu.

„Lze si to snad představit v nějakých extrémních případech, ale nemělo by se ze strany prezidenta republiky jednat o projev sympatií či nesympatií nebo o hodnocení politických postojů navrženého kandidáta. Naše ústava není založena na prezidentském systému!“ dodal.

Smířlivější je první místopředseda strany Jiří Zimola. Podle něj by se ČSSD měla Zemanovi přizpůsobit a Pocheho nenavrhovat. „Názor pana prezidenta není nevýznamný. A protože sociální demokracie má určitě několik dalších schopných adeptů na tento post, jsem přesvědčen, že to pan předseda Hamáček vezme na vědomí a uspokojivě vyřeší,“ napsal Právu.

Ještě před dvaceti lety by se přitom Zeman se svými nynějšími kritiky shodl. V pozici předpokládaného premiéra v roce 1998 ČTK řekl, že prezident nemá mít žádné personální veto, bylo by to prý v rozporu s ústavou. Tehdy tím reagoval na fakt, že Václavu Havlovi se jako kandidáti na ministry zahraničí a vnitra nepozdávali Jan Kavan, respektive Václav Grulich. Havel nakonec oba v létě 1998 jmenoval.