Článek
Delegáti přijali návrh připravený zahraniční sekcí 156 hlasy. Proti se vyslovilo 47 zelených.
Diskuze o základně se nečekaně prodloužila, trvala více než dvě hodiny a byla místy velmi živá. Někteří členové zelených požadovali k základně vyhlášení speciálního referenda, jejich návrh nakonec neprošel. Předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Liška nicméně uvedl, že poslanci za SZ předloží v příštích týdnech Sněmovně návrh zákona o obecném referendu.
Pro umístění základny v ČR se vyslovil například nezávislý senátor Jaroslav Štetina, který byl zvolen za Stranu zelených, proti principiálnímu odmítnutí návrhu USA byl i Liška. Česko má podle něj možnost prosadit debatu o základnách do diskuze v Evropské unii a Severoatlantické alianci a přinutit tak Američany k částečné změně jejich unilaterální mezinárodní politiky.
Liška také dodal, že se chystá do USA, aby osobně získal informace o záměru vystavení základny v ČR.
Kritiku si vysloužil i Schwarzenberg
Jednoznačně proti základně se naopak postavil místopředseda strany a pražský zastupitel SZ Petr Štěpánek, který požadoval striktně jen referendum. "Raketová základna USA snižuje bezpečnost České republiky i Evropy," vysvětlil. Pro jeho návrh se vyslovilo 91 delegátů proti jich hlasovalo o pět víc. Zdrželo se 98 hlasujících.
Štěpánek také kritizoval ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, kterého obvinil z toho, že radar propaguje proti stranickým principům. Ministr se ale proti tvrzení ohradil. "Neprosazuji ho. Vysvětluji pouze, že nebude třeba k pohonu radaru jaderné zařízení," řekl Schwarzenberg.
Člen Republikové rady Matěj Stropnický neuspěl s návrhem, aby vedle jednání s EU a NATO byli ministři pověřeni prosazovat referendum a poskytovat veřejnosti úplné informace o záměru.
Delegáti neschválili ani návrh, aby se o referendu konalo vnitrostranické hlasovaní. Pro bylo pouze 15 delegátů, proti 171. Návrh jednoznačné radar vystavět podpořilo pouze 22 hlasujících.
Další člen rady Jan Korytář navrhl, aby za vybudování radaru na svém území Češi od Spojených států žádali podepsání Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů. O návrhu hlasovali delegáti samostatně pro se jich vyslovilo 121 proti 76, celkem 96 se jich zdrželo. Proti návrhu hlasoval i Bursík, ačkoliv se v předchozích hlasování zdržel.