Článek
Žena odsouzená za zpronevěru byla soudem obeslána, zda již uhradila poškozenému škodu. Jelikož se jí nepodařilo obsílku doručit, vydal soud příkaz k jejímu zatčení.
„V tomto formulářově vyplněném příkazu uvedl kromě osobních údajů stěžovatelky jen ustanovení, na jejichž základě se obvykle ukládá útěková a předstižná vazba, pojmenoval trestný čin, pro který byla stěžovatelka odsouzena, a identifikoval útvar provádějící vyšetřování,” popsal ÚS dokument, na jehož základě žena podala stížnost.
„Každé zatčené osobě musí být základní právní a skutkové důvody omezení její osobní svobody sděleny, a to jednoduchým, nikoliv odborným jazykem, aby případně mohla své zatčení zpochybnit,” konstatovali soudci a připomněli, že není možné odkázat se na „dvě písmena z ustanovení § 67 trestního řádu”.
Z takovéhoto odůvodnění totiž ženě nemohlo být jasné, proč má být zatčena a jak se může bránit.
Soud se navíc mohl pokusit doručit obsílku prostřednictvím policie, případně se ji mohl pokusit nechat předvést.
„Obě tyto varianty by byly méně intenzivním zásahem do osobní svobody stěžovatelky, než vydání příkazu k zatčení,” konstatoval ÚS