Hlavní obsah

Zaměstnavatele nikdy nezměnila pětina Čechů

Právo, Jiří Vavroň

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Téměř pětina zaměstnanců v Česku (17 procent), tedy zhruba kolem 800 tisíc lidí, za celý svůj dosavadní život zatím nezměnila firmu a stále pracuje pro jediného zaměstnavatele. Vyplývá to ze studie společnosti STEM/MARK.

Foto: Profimedia.cz

Některé práce nebaví, ale už si na ni zvykli a jsou dobře placeni, tak ve firmách zůstávají.

Článek

Pokud to jsou lidé, které práce baví, mají svoji firmu rádi a jsou na ni hrdí, je vše v pořádku. Z tohoto spojení těží jak zaměstnanci, tak firma.

Ta získá loajální zaměstnance, ochotné podržet ji i v dobách, kdy se jí nedaří. V pořádku je, když rozhodující roli hraje tradice, kdy ve firmě pracovaly generace předků, říkají experti na trh práce.

Problém vznikne, když hlavním důvodem, že zaměstnanci ve firmě dlouhodobě zůstávají, je, že si prostě na práci zvykli, i když je nebaví, jsou slušně placeni, aniž by se v práci předřeli, bojí se riskovat změnou zaměstnavatele a nechtějí se učit něco nového.

„Na 43 procent takovýchto dlouhodobých zaměstnanců v zaměstnání zůstává proto, že se bojí ztráty zaměstnání a příjmu, 21 procent se zase podceňuje, nevěří si, nechce se učit něco nového v nové firmě či profesi,“ upozorňuje studie STEM/MARK. Z některého zaměstnání se tak stává zlatá klec a pro firmu problém.

Lidé rutinně vykonávají svou činnost, bez motivace, nápadu, zájmu. Zaměstnání je nebaví, což platí zejména o státní správě. Čím déle jsou lidé ve firmě zaměstnaní, tím jsou méně ochotní i přijímat změny či je sami navrhovat.

Představy o ideální práci

Jestliže ve firmě je pro změny 33 procent lidí pracujících dva roky, po deseti letech změny prosazuje už pouze 15 procent z nich, uvádí studie STEM/MARK.

Češi, kteří nejsou příliš spokojení v práci, zato mají zcela jasnou představu o ideálním zaměstnání. Převládá touha mít vlastní hospodu či bar, starat se o zvířata na vlastní farmě. Touha být rentiérem je spíše nesplnitelná, zato přání mít vlastní hospodu se často realizuje. Výsledkem je ale spíše řada bankrotů.

„Protože tato povolání, aby v nich člověk neutratil poslední peníze, nezadlužil se či vás spolupracovníci neokradli o poslední peníze, nemůže dělat kdokoli. Jak práce v hospodě, tak na farmě vyžadují znalosti, skutečné zapálení, praxi a hlavně zpočátku místo nájemných zaměstnanců pomoc rodinných příslušníků, kteří jsou ochotni pracovat téměř zadarmo,“ říká rodinný poradce František Macháček.

Změna se podle expertů vyplatí

Podle expertů na trh práce se ale změna zaměstnání nakonec vyplatí. Musí se k ní ale člověk rozhodnout sám. Nikoli až tehdy, když jej vyhodí zaměstnavatel pro pasivitu nebo když vzniknou na pracovišti problémy, které nelze řešit jinak než odchodem.

Pokud se zaměstnanec rozhodne sám, že jej už práce nenaplňuje, a hledá jiné uplatnění, má velkou, až 95 procentní šanci, že mu změna profesně, finančně i osobně prospěje. Přispět k tomu, aby práce lidi bavila, byli motivovaní k lepšímu, nerutinnímu výkonu, musí ale i firmy.

Třeba tím, že oceňují schopné, podporují profesní i kariérní růst i starších pracovníků, organizují ve firmách různé odborné kurzy.

Reklama

Výběr článků

Načítám