Hlavní obsah

Wintr: Myslí-li si, že se Zeman dopustil deliktu, měli by jej obžalovat

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pokud by se Senát, Sněmovna a následně Ústavní soud shodly, že Miloš Zeman je neschopen vykonávat úřad, stále by prezidentem zůstal, měl by jen omezené pravomoce, řekl Právu ústavní právník Jan Wintr.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Jan Wintr

Článek

Může se skupině senátorů podařit prohlásit Miloše Zemana za neschopného vykonávat úřad?

Výraz, který je v článku 66 Ústavy ČR, tedy že prezident nemůže ze závažných důvodů svůj úřad vykonávat, nebyl v ČR ještě nikdy použit. Je věcí výkladu, co pod něj jde zahrnout. Dá se vykládat ve smyslu fyzické neschopnosti, tedy kdyby byl prezident v kómatu nebo unesený. Zajímavá byla ale situace v USA s Donaldem Trumpem. V ústavě tam mají podobné ustanovení, které počítá s tím, že viceprezident takovou proceduru může aktivovat, a přezkoumává to Kongres (25. dodatek americké ústavy mluví o tom, že prezident může být prohlášen za nezpůsobilého vykonávat úřad. Demokraté tlačili na viceprezidenta Mikea Pence, aby jej v souvislosti s násilím u Kapitolu aktivoval, ten to ale odmítl).

Senátní výbor: Zeman není schopen vykonávat prezidentský úřad

Domácí

U nás by jasný obsah článku 66 mohly vdechnout ústavní orgány, které o něm rozhodují, tedy Sněmovna, Senát a poté kontrola Ústavním soudem. Nelze tedy předem jasně říci, na které případy se nutně vztahuje a na které ne, ale může nastat, že tyto tři orgány se usnesou, že prezident svůj úřad není schopen vykonávat.

Senátor Fischer uvedl, že je Zeman dezorientovaný, špatně čte Ústavu. Může to stačit?

To nedokážu říci. Formulace, že prezident nemůže ze závažných důvodů svůj úřad vykonávat, je úmyslně poměrně neurčitá a záleží na vůli Sněmovny, Senátu a posouzení Ústavním soudem. V různě riskantních okamžicích může být tato laťka nastavena různě.

Prohlásit prezidenta Zemana nezpůsobilým? Většina Sněmovny je proti

Domácí

Už před dvěma lety se Senát pokoušel Zemana sesadit, a to prostřednictvím ústavní žaloby, kterou shodila Sněmovna. Jaký je rozdíl mezi iniciativou tehdy a nyní?

Ústavní žaloba podle článku 65 je na místě ve chvíli, kdy se má za to, že prezident spáchal ústavní delikt. Následné řízení u Ústavního soudu může vést ke zbavení prezidenta úřadu. Ten by se ale musel zachovat závažně protiprávně a Ústavní soud by musel prokázat jeho vinu.

U článku 66 se neposuzuje vina, ale to, jestli je schopen vykonávat úřad, nebo není. Tyto věci by se neměly směšovat. Pokud mají někteří senátoři za to, že se prezident dopustil nějakého deliktu, správná reakce by byla ústavní žaloba, a ne aktivace článku 66. Další rozdíl je ten, že pokud by prezident byl shledán neschopným zastávat úřad, tak by prezidentem zůstal i nadále. Jen některé pravomoce by přešly na jiné ústavní činitele, především na předsedu vlády.

To je pokus o státní převrat, rozohnil se Ovčáček

Domácí

Jaké pravomoce?

Tam, kde je potřeba kontrasignace, tedy například u jmenování generálů nebo uzavírání mezinárodních smluv, by předseda vlády konal sám. Právo jmenovat vládu by měl předseda Sněmovny.

Reklama

Výběr článků

Načítám