Hlavní obsah

Vzácné venuše chránili při převozu těžkooděnci se samopaly a s kuklami na hlavě

Právo, Aleš Fuksa

Se samopaly, neprůstřelnými vestami a s kuklami na hlavách převáželi ve čtvrtek policisté ze zásahové jednotky z Brna do Uherského Hradiště nejcennější archeologické skvosty, které archeologové v minulém století vykopali na území Moravy.

Na převoz pravěkých exponátů do muzea v Uherském Hradišti dohlíželi ozbrojenciVideo: Aleš Fuksa, Právo

 
Článek

Do slovácké metropole policisté doprovázeli pracovníky Moravského zemského muzea (MZM). V kufříku opatrovali dvě sošky venuší staré třicet tisíc a šest tisíc let a zhruba patnáct tisíc let starou dýku zhotovenou z čelisti koně. Všechny tyto cennosti mají podle archeologů nevyčíslitelnou hodnotu a patří k nejcennějším národním památkám České republiky.

V Uherském Hradišti se od čtvrtku stávají součástí expozice mapující pravěké umění na Moravě. Do výstavních prostor se přitom tyto exponáty dostávají velmi zřídka. „Můžeme říct, že méně často, než je možné spatřit na výstavách české korunovační klenoty,“ potvrdil kurátor Petr Neruda z Antropologického ústavu MZM v Brně, který přijel vzácné pravěké umělecké předměty uložit do prosklených vitrín.

Foto: Aleš Fuksa, Právo

Těžkooděnci hlídají cenné nálezy při jejich ukládání do vitrín.

„Začínáme ve starší době kamenné, ve středním paleolitu. Nejstarší artefakt je 50 tisíc let starý, jedná se o pazourek,“ uvedla autorka výstavy Dana Menoušková. Podle Nerudy nejde o obyčejný pěstní klín. „Tento pazourek byl vyrobený z barevné suroviny. Tím je unikátní. Jde vidět, že si jej majitel vážil. Byl podle opotřebení používaný dlouhou dobu. Je vidět, že i neandrtálci měli estetické cítění,“ řekl Neruda.

Výstava se soustředí především na oblast jižní a jihovýchodní Moravy, která byla podle Menouškové ve své době velmi důležitým místem počátků výtvarného cítění. Jedním z hlavních exponátů je třicet tisíc let stará venuše zhotovená z prstního článku mamuta pocházející z naleziště v Předmostí u Přerova. „Venuše z doby lovců mamutů není na první pohled tak krásná, ale je zvláštní ve svém celkovém pojetí. Měla představovat sedící těhotnou ženu,“ vysvětlil Neruda s tím, že na našem území našli archeologové osm těchto venuší.

Foto: Aleš Fuksa, Právo

Dýka vyrobená před patnácti tisíci lety z čelisti koně

Mnohem mladší soška ženy, kterou brněnské muzeum rovněž převáželo v doprovodu těžkooděnců, byla vyrobená mezi lety 4300 až 4100 před naším letopočtem. „Dochovaly se na ní zbytky červeno-žluté malby v oblasti klína, paží a nad koleny. Unikátní je i svou velikostí, má přes třicet centimetrů,“ řekl Zdeněk Hájek z Antropologického ústavu brněnského muzea. Objevena byla u Hlubokých Mašůvek na Znojemsku.

Takových unikátů je v Evropě málo

K vidění je také asi 15 tisíc let stará dýka ze starší doby kamenné vyrobená z čelisti koně a s vyobrazením zvířecích hlav nalezená v jeskyni Pekárna na Brněnsku. Z obou stran jsou na ní zdobné rytiny. Na jedné jsou tři hlavy koní. Sloužila zřejmě k rituálním obřadům.

Foto: Aleš Fuksa, Právo

Starší ze dvou vystavených venuší pochází z Předmostí u Přerova. Má třicet tisíc let.

Na výstavě mohou lidé zhlédnout i další historicky nesmírně cenná díla. „Jsou to předměty, které se nevystavují běžně, a to už z podstaty jejich vzácnosti nebo materiálu, ze kterého jsou, protože nesnesou pravidelné dlouhodobější vystavování. Jsou to artefakty, které tedy většinu svého času dlí v trezoru. Často jsou to takové unikáty, že je jich po Evropě jen několik málo kusů, nebo je to zcela výjimečný předmět,“ podotkla Menoušková.

Kromě MZM zapůjčily exponáty na výstavu také Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně a Městské muzeum a galerie Holešov. V hlavní budově Slováckého muzea ve Smetanových sadech bude v Uherském Hradišti otevřena až do 22. září.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám