Článek
Podle ministra vnitra Františka Bublana se Ústřední krizový štáb bude napříště věnovat už jen likvidacím škod po povodních. Současný déšť podle meteorologů může zvednout hladiny některých řek maximálně na druhý povodňový stupeň.
Členové Ústředního krizového štábu během pondělního dopoledního jednání odhlasovali pořízení 15 tun postřiku proti komárům, které stát nakoupí v USA. Přípravek se musí aplikovat ještě v době, kdy se komáři nacházejí ve stádiu larev. Pro urychlení dodávky ministr Bublan nevyloučil, že zásilku do Česka doveze armádní speciál. Náklady na pořízení potřebného množství postřiku se pohybují mezi čtyřmi až pěti milióny korun.
Na programu jednání krizového štábu bylo také odklízení odpadu, který trápí občany v postižených místech. Starostové obcí by měli dostat manuál, ve kterém se dozvědí, jak bude svoz odpadu financován. Ve stavu nouze, který má v sedmi krajích trvat až do příštího týdne, totiž likvidaci odpadu platí stát, nikoliv obce.
Ústí nad Labem odvolalo stav ohrožení
Třetí stupeň povodňové aktivity už odvolali vodohospodáři i v Ústí nad Labem. Hladina řeky tam v pondělí dopoledne klesla čtyři centimetry pod hranici šesti metrů, při jejímž překročení se stav ohrožení vyhlašuje.
Doprava v Ústí se vrátila do svých obvyklých tras, pod vodou však stále zůstává úsek pod Benešovým mostem, který je součástí hlavního tahu z Prahy do Děčína. Na Děčínsku už silničáři otevřeli úsek Děčín - Hřensko. Zaplavena zůstává jen silnice z Děčína do Dolního Žlebu. Na Litoměřicku jsou již také téměř všechny silnice průjezdné.
V Ústeckém kraji pomáhají vojáci, kteří čerpají vodu ze zatopených domů a garáží. Pracují na ústeckém Střekovském nábřeží, ale i v Lounkách, Terezíně a Mlékojedech. V Litoměřicích vypomáhají při ukládaní i výdeji zásob ve skladu humanitární pomoci v kasárnách Pod Radobýlem. V obci Křešice zajišťují ostrahu opuštěných domů.
Starostové postižených obcí odhadují, že škody budou letos mnohem nižší než po povodních před čtyřmi lety. V celém Ústeckém kraji se budou zřejmě pohybovat v řádu stovek milionů korun. V roce 2002 způsobily záplavy škody 11,3 miliardy korun.
Naplavené dřevo hrozí poškozením Znojemské přehrady
Na jihu Moravy působí potíže dřevo naplavené z lužních lesů, které zaplnilo Znojemskou přehradu. Množství vodou nasáklého dřeva by mohlo přehradu poškodit, krizový štáb proto rozhodl o vyslání speciální mechanické ruky, která dřevo z přehrady vytáhne. Zařízení je ale příliš velké a těžké. Sedmitunové zařízení měl podle původního návrhu do Znojma dopravit vrtulník. Žádný ho ale neunese, jeřáb proto na místo dorazí po silnici, a to nejdříve ve středu.
Podle generálního ředitele Povodí Moravy Pavla Mylbachra nelze naplavování dřeva zabránit. Dyje mezi Vranovem a Znojmem totiž teče unikátní přírodní lokalitou. Národní park Podyjí i jeho rakouský protějšek Thayatal má ve svých pravidlech existence podmínku, že padlé stromy nesmí být odstraňovány. Proto nelze naplavování do přehrady nijak zabránit.
Podle předběžných odhadů napáchala letos velká voda v Jihomoravském kraji škody za jednu miliardu korun. Podle jihomoravského hejtmana Stanislava Juránka zaplavila voda větší území než při povodních v letech 1997 a 2002. "Přesné sečtení škod bude trvat daleko déle, na mnoha místech se voda ještě drží," podotkl Juránek.
Pokles jihočeských řek zpomalí další déšť
Nejvýše druhý stupeň povodňové aktivity, tedy stav pohotovosti, panuje na jihočeských tocích, konkrétně na Lužnici v Bechyni a v Klenovicích na Táborsku. Dispečer Povodí Vltavy Petr Hovorky upozornil, že očekávaný déšť pravděpodobně opět zpomalí pokles hladin. Zároveň ale ubezpečil, že řeky už s největší pravděpodobností nedosáhnou stupně ohrožení.
Další zpomalení poklesu vody je však náročnou zkouškou trpělivosti pro obyvatele zaplavených domů. Budou muset déle čekat, než jim voda odteče ze sklepů. Ve Veselí nad Lužnicí je stále zaplavena jedna ulice. "Potřebovali bychom, aby se odtok v Lužnici a Nežárce urychlil. Zatím tomu klimatické podmínky nenasvědčují, spíš se odtok zpomalí," řekl starosta Veselí nad Lužnicí Petr Hynek. V neděli odpoledne už radnice dokonce poslala hasiče zpět na základnu, protože kvůli stále vysoké hladině řeky nemohli vodu ze sklepů čerpat. Dlouhotrvající zaplavení může podle Hynka také rozmáčet terén v okolí staveb a narušit tak jejich statiku.
Praha utrpěla škody za asi 25 miliónů korun
V hlavním městě se škody způsobené letošní jarní velkou vodou předběžně odhadují na asi 25 miliónů korun. Po pondělním zasedání pražské povodňové komise to oznámil primátorův náměstek Rudolf Blažek (ODS).
Dalších asi 50 miliónů stály mimořádné zásahy hasičů, státní a městské policie a firmy Pražské vodovody a kanalizace. Náklady souvisely s výstavbou protipovodňových zábran.
V Praze teď platí první stupeň povodňové aktivity, tedy bdělost. Podle Blažka jsou ale předpovědi příznivé. Pražská povodňová komise se tak podle něj v pondělí sešla pravděpodobně naposledy. "Neočekáváme, že by se musela znovu scházet," dodal Blažek.
Zlínský kraj zrušil stálé povodňové služby
Ve Zlínském kraji se už situace na řece Moravě natolik stabilizovala, že hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš v pondělí dopoledne rozhodl zrušit stálé povodňové služby v kraji. Na řece Moravě, kde platil nejvyšší stupeň povodňové aktivity, hladina poklesla do normálu v pátek.
"Naše hlavní úsilí bude nyní soustředěno na vyčíslení nákladů potřebných na obnovu území. Ty budou zpracovávat jednotlivé obce a pověřené obce ve spolupráci s určenými pracovníky krajského úřadu," prohlásil hejtman Lukáš.
Velká voda napáchala ve Zlínském kraji podle předběžných odhadů škody za více než 170 milionů korun. Největší škody zaznamenala společnost Fatra Napajedla, kde je stále přerušená výroba. Obnovena bude zřejmě v úterý.