Článek
Kauza kolem Davida Ratha určitě nevznikla z čistého nebe. Jak jste na ni přišli?
Začalo to oficiálním trestním oznámením, které nám bylo postoupeno k dalšímu rozpracování ze státního zastupitelství. Postupně jsme získávali dílčí informace, díky kterým to došlo až k nynější úspěšné realizaci a zatčení podezřelých, u něhož už jsem nebyl.
Za to by si zasloužili poděkování ti lidé, kteří zůstali (u policie) a dotáhli do takového konce.
Myslíte si, že to, co zatím policie na všech osm obviněných má, jsou dostatečné důkazy?
Ano. Z dostupných informací si myslím, že je to kvalitně odvedená práce.
To oznámení, kterým vše začalo, bylo na nějakou konkrétní zakázku?
Na charakteristiku této problematiky. A postupným rozkrýváním jsme se dostali k nějakému portfoliu.
Už dříve zaznělo, že mezi hlavními podezřelými nebyl na začátku David Rath.
Tato informace se zjistila v průběhu prověřování.
Tým detektivů, který případ rozkryl, se skládal z vašich operativců?
Ano. Dílem šlo o lidi, kteří přišli se mnou z Ústí, a dílem šlo o stávající stav lidí v Praze. Šlo o skupinu čtyř až šesti osob, které se na tom podílely, a je to jejich největší zásluha na celé realizaci.
Kolik dnů jste nad tím strávili?
V tomto ohledu to bylo velmi náročné, protože je to nestandardní kauza. Byl to velmi odpracovaný čas a ty lidi v průběhu té doby prostě nežili soukromý život.
Nešlo vůbec o žádných osm hodin denně, byly to i soboty a neděle a myslím si, že to bylo na pokraji nějakého možného zvládnutí.
Určitě byl někdo v celé té skupině obviněných hlavním organizátorem?
Myslím si, že je to možné tak nějak stavět, ale nebudu se určitě vyjadřovat k samotné kauze, už stojím mimo, utekl jsem z toho případu.
Je pravda, že až do poslední chvíle před razií téměř nikdo až na úzký okruh vašich bývalých kolegů a žalobkyně přesně nevěděl, koho se zátah týká a proti komu stojíte?
Vůči vedení tam byly jen nějaké dílčí informace, ale s tím se hospodařilo velmi racionálně a sporadicky.
Báli jste se možného úniku informací?
Určitě. Bylo to opatření, kdy se s tím potkáváme dnes a denně. S ohledem na zjištěné informace jsme k tomu prostě takto přistoupili.
Řady policie jste opustil na konci března. Víme, že se tak stalo fakticky s dvouměsíčním zpožděním právě kvůli tomuto případu, původně jste chtěl odejít už dříve.
Dílem to odložení odchodu samozřejmě souviselo s tímto případem. Ale každý je nahraditelný a já jsem věřil lidem, kteří tam zůstali, že to dotáhnou.
Můžete říct důvody, proč jste odešel do civilu?
Bylo to jednak dílem lukrativní nabídky z civilního sektoru (Vincenz se stal provozním ředitelem ústecké energetické firmy Centropol, pozn. redakce) a dílem za to mohla vize u policie, která je neustále prezentovaná. Ať už se to týká rozpočtu či personální politiky.
Levná věc nemůže být nikdy kvalitní, a jestliže chtějí udělat z policie levnou složku, tak musí čekat důsledky na její výkon.
Jak to bylo s nabídkami od policejního prezidenta Petra Lessyho, který vás nejprve přemluvil k tomu zůstat u policie?
Byla tam nějaká nabídka, kterou jsem odmítl hned. Šlo o náměstka protikorupční policie.
Proč? Nechtěl jste dělat pod ředitelem Tomášem Martincem?
Tak, tak. Nedokázal jsem si představit spolupráci s ním. Druhá nabídka, která ležela na stole (funkce ředitele ústecké krajské policie, pozn. redakce), v průběhu doby z toho stolu z nějakých důvodů spadla. Nedokážu říct, proč to tak bylo, formálně jsem požadavky k tomu splnil.
Chtěl vás Lessy prostě jen nějak pozdržet?
Nevím, je to jedna z možných odpovědí.
Bavil jste se s ním pak o tom, proč to s nabízenou funkcí nedopadlo?
Uváděl jakési důvody, které si nemyslím, že byly adekvátní, například nějaké nepodepsání systemizace ze strany ministra vnitra (Jana Kubiceho), což s tím nemá nic společného.
Jak se teď žije v soukromém sektoru?
Zvykám si.
Polepšil jste si finančně oproti tabulkovému platu u policie?
Polepšil.
Přemýšlel jste, že byste se ještě někdy k policii vrátil?
To je těžká otázka. Stav je teď takový, jaký je, a i když se říká: nikdy neříkej nikdy, tak si to teď vůbec nedokážu představit.
Systémově je to u policie nic moc, ale u nás byly určité skupinky kvalitních lidí, které byly poskládané tak, že se ti lidé doplňovali a dalo se s nimi pracovat.
