Hlavní obsah

Vydírání a ponižování: odvrácená tvář mnohých vztahů

Právo, Jindřich Ginter

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Na první pohled se to nepozná, ale někteří muži se vyžívají v tom, že u partnerky vytvoří citovou závislost, obtočí si ji kolem prstu a své nároky a příkazy vystupňují až k teroru. Tím není pouze fyzické napadání, ale i dlouhodobý psychický nátlak, ponižování.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Lidí postižených partnerským vydíráním vedoucím až k omezování osobní svobody jsou u nás podle odborníků na násilí v rodinách a ve vztazích tisíce. Oběti se bojí mluvit, stydí se, nechtějí si to připustit, agresora dlouho omlouvají, hledají na něm to dobré, unikají do vzpomínek.

Například teprve letos v létě definitivně skončilo čtyřleté terorizování dnes devatenáctileté dívky ze Zlína. V patnácti se seznámila se starším mužem. Byla to velká láska. Jenže ani nevěděla, s kým ve skutečnosti začíná chodit. Jak později policie zjistila, muž si dvakrát nechal změnit jméno.

Hodiny musela mlčet do telefonu

„Hned v prvních týdnech vztahu třicetiletý muž ustanovil patnáctileté dívce pár pravidel, na jejichž dodržování bezvýhradně trval. Patřilo mezi ně oblékání pouze do dlouhých kalhot a triček s dlouhými rukávy, zákaz čtení knih zejména mužských autorů, zákaz komunikace na internetu i v běžném životě, na což dohlížel několikahodinovými telefonáty, při nichž se ale mlčelo,“ konstatovala Monika Kozumplíková ze zlínského policejního ředitelství.

Říkej mi „tatínečku“

Přítel ji nutil, aby ho oslovovala „tatínečku“. Nesměla používat líčidla, parfémy, krémy ani žádné šperky. Pokud dívka třeba nevědomky některé pravidlo z dlouhého seznamu porušila, následoval trest v podobě nadávek, agrese, vydírání a občas i tělesného napadání.

„Dívka se tomuto jednání zcela dobrovolně podřizovala dva roky, do té doby, než zjistila, že je těhotná. Přítel ji nutil k potratu, na ten už ovšem bylo pozdě. Podivnému páru se narodila dcera, a teprve tehdy si děvče uvědomilo abnormalitu jednání svého přítele,“ shrnuje ve své zprávě policie.

Po porodu se s ní přestal stýkat, svou dceru viděl poprvé až po třech měsících. Přítelkyni psal SMS nahánějící hrůzu. Přesvědčoval ji o tom, že se má věnovat pouze jemu. Dívka se svěřila rodičům, u nichž po celou dobu bydlela. Šli na policii.

Kriminalisté během pár dnů vyslechli všechny zúčastněné a agresora zadrželi přímo v místě jeho bydliště. Na krku má podezření z trestných činů nebezpečné vyhrožování a vydírání, za něž mu v případě odsouzení hrozí trest odnětí svobody až čtyři roky.

Podle odborníků z poraden a poznatků sociálních pracovníků však takovým vztahům a neschopnosti jim včas čelit rozchodem nepodléhají jen mladé dívky.

Hodím na tebe domácí násilí!

Ve vleku vydírání, slovní agrese a ponižování i fyzických ataků se mnohdy ocitají například starší rodiče dospělých dětí, kteří z nich tahají peníze na své dluhy. Anebo jeden z manželů – ve snaze nevyvolávat konflikt před dětmi – donekonečna, třeba i léta, ustupuje nesmyslným požadavkům a nárokům druhého, až na hranici snesitelnosti.

Policisté z terénu potvrzují, že se setkávají i s případy, kdy žena si napadení ze strany partnera naopak vymyslela, třeba aby ho přinutila například poskytovat více peněz na uspokojení jejích hmotných představ.

Přitom kalkuluje s tím, že když ona překročí hranici agresivity, nikdo tomu neuvěří, ale při sebemenším náznaku obrany už křičí: „A máš na krku domácí násilí!“

Děti v ohni vydírání

Předmětem vydírání v některých případech bývají děti, kdy jeden z rodičů druhého častuje výkřiky i před ratolestmi „děti do rozvodu neuvidíš“, „vidíte děti, jaká je to...“, či dokonce smyšlenými oznámeními, že je dítě sexuálně obtěžováno.

„Přijali jsme oznámení na tísňovou linku od osmatřicetileté ženy, že je v rozvodu a že její manžel je agresivní, že se dobývá do jejího domu, kde bydlí i děti, že rozštípává dveře a že se moc bojí. Přijeli jsme do pěti minut připraveni agresora usměrnit, domluvit mu, případně ho vykázat,“ vzpomínají dva policisté na nedávný bleskový výjezd do východní části Prahy. Vše ale bylo trochu jinak.

„Dveře byly netknuté, paní také. Děti byly toho času u její matky, babičky. Manžel se snažil odemknout jejich společný dům, kde měl trvalé bydliště, a vzít si pár svršků. Jenže žena to brala tak, že když je ona v domě, on tam nebude, že si musí počkat, až ona tam zrovna nebude, a že jí bude svůj pobyt v domě hlásit předem. Zamkla se a odmítala ho pustit. A tak zvenčí vypnul hlavní jistič elektřiny, aby s ním vůbec mluvila. Vyhrocená rozvodová situace, která se těžko řeší zvenčí, ale ne domácí násilí,“ dodal policista.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám