Článek
"Myslela jsem, že to můžeme zaplatit, až když dostaneme podporu," vysvětluje prodlení Žofie Kandrášová, která si koupila dům ve Staré červené vodě u Vidnavy. Popravdě si ovšem toto velice tvrdé ustanovení smlouvy ani neuvědomila, protože neví, co je to úrok z prodlení, a textu smlouvy o úvěru vcelku nerozumí. Tvrdí, že jí tuto hrozbu nikdo nevysvětlil a podobně jako ostatní rodiny prý ji navíc podepisovala, aniž by měla možnost ji konzultovat s právníkem. "Řekli mi podepište to, tak jsem to podepsala."
Romský důvěrník z Vidnavy a tamější sociální pracovník Karel Gábor je rozhodnut podat na starostu Vsetína a senátora Jiřího Čunka trestní oznámení, protože smlouvu hodnotí jako lichvářskou a způsob, jakým byly smlouvy s romskými rodinami sjednávány, za podvodné jednání.
Pochyby o způsobu, jakým byly úvěrové smlouvy sjednávány, vyplývají i ze skutečnosti, že byly podepisovány ještě před tím, než Romové podepsali samotné kupní smlouvy. Ty jim totiž byly předloženy v den, kdy se jejich přesun do nových bydlišť konal. Při tom nemovitosti měli Romové možnost vidět pouze na fotografiích na internetu a poprvé je spatřili až v okamžiku, kdy se do nich stěhovali. Dokonale tedy kupovali zajíce v pytli.
Rodina Kondrášových, která nyní sídlí ve Vidnavě, má navíc v kopiích smluv uvedeny rozdílné výše splátek. A za Růženu Ščukovou z Dřevnovic na Hané podepisoval kupní smlouvu zástupce, kterému podepsala plnou moc, prý pod pohrůžkou, že jí jinak nebude poskytnuta možnost prohlídky domu, který jí byl nabídnut a který posléze koupila, když kupní smlouvu ani neviděla.
Statisícové hotovosti na okamžité splacení statisícových dluhů a penále Romové samozřejmě nemají. A protože půjčku jistí svými domy, mohou se prakticky ihned ocitnout bez střechy nad hlavou.