Hlavní obsah

Vláda dala zelenou zákonu o referendu, hlasovat by ale musela polovina voličů

Právo, Novinky, jas, val
Praha
Aktualizováno

Vláda premiéra Petra Nečase (ODS) ve středu podpořila vznik ústavního zákona o obecném referendu. Občané by tak v budoucnu mohli mít možnost rozhodovat ve všelidovém hlasování o některých zásadních otázkách chodu státu. Normu vládě předložila vicepremiérka a šéfka legislativní rady vlády Karolína Peake (VV).

Foto: Petr Horník, Právo

Premiér Petr Nečas (ODS) a vicepremiérka Karolína Peake (VV)

Článek

Pro vypsání referenda by se mohla vyslovit vláda nebo kterýkoliv občan, který by získal 250 000 podpisů na petici. Petice by musela obsahovat i konkrétní otázku referenda, na níž by bylo možné odpovědět ano či ne.

Návrh upřesňuje, pro které oblasti by bylo vypsání referenda možné a pro které nikoliv. "Jedná se zejména o ty, které by mohly vést ke změně demokratického právního státu, zrušení či omezení ústavně zaručených práv a svobod, rozporu s mezinárodními závazky České republiky či daňových a dalších platebních povinností ke státnímu rozpočtu," uvádí kabinet.

Přijít by muselo 50 procent voličů

Aby bylo referendum platné, muselo by se jej zúčastnit alespoň 50 procent oprávněných voličů. Vláda tak navýšila původní hranici, která byla 35 procent. Podle zdrojů Práva to bylo proto, aby se usnadnil průchod zákona Sněmovnou. Zkušenosti ze zemí, kde jsou obecná referenda pořádána, však ukazují, že padesátiprocentní hranice účasti se až na výjimky nedosahuje.

Peake změnu kvora z 35 na 50 procent zdůvodnila tím, že nižší "by mohlo být zástupným důvodem pro Sněmovnu, proč neschválit vyhlášení konkrétního referenda zákonem pro příliš nízkou účast."

Výsledek by vyhlašovala hlava státu a regulérnost by posuzoval Ústavní soud. O přezkum zákonnosti by jej mohl požádat kabinet, Senát či Sněmovna.

Kvůli každému referendu by musel být vydán speciální zákon stejně, jako v roce 2003, kdy se rozhodovalo o přistoupení ČR do EU. Tři měsíce poté by se mohlo konat hlasování. Norma neobsahuje sankce za to, kdyby poslanci zákon na základě petice neschválili. "Poslanci by to museli odůvodnit svým voličům," uvedl premiér Petr Nečas (ODS).

Vláda připomněla, že referendum v roce 2003 přišlo na více než 400 miliónů korun. Případné náklady dalších referend by závisely i na tom, zda by bylo umožněno hlasovat i v zahraničí. To by cenu navýšilo.

ČSSD návrh s výhradami podpoří

K vládní podobě návrhu má kritické připomínky ČSSD, která se podobný zákon několikrát pokoušela prosadit ve Sněmovně. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc na odpolední tiskové konferenci konstatoval, že ČSSD sice návrh podpoří do druhého čtení, pokud ale nebude akceptována alespoň část jejich pozměňujících návrhů, budou se sociální demokraté snažit, aby návrh neprošel.

Sociální demokraté kritizují zejména fakt, že by po podpisu potřebným počtem občanů bylo potřeba schvalovat speciální zákon, a tedy souhlas poslanců a senátorů. Taková verze návrhu zákona by podle Tejce nahrávala vládě. „Návrh nesměřuje k tomu, aby lidé mohli sami rozhodnout v referendu,“ konstatoval.

Sociální demokraté budou podle jeho slov trvat také na tom, aby byly do zákona vneseny jasné podmínky, v jakých případech bude možné referendum vyhlásit. Návrh totiž podle něj pamatuje jen na případy, kdy referendum vyhlášeno být nemůže. ČSSD rovněž navrhuje snížit minimální hranici pro účast v referendu z 50 procent na původních 35 procent právoplatných voličů.

Anketa

Mají lidé o politických otázkách rozhodovat sami v referendech?
Ano
42,3 %
Ne
57,7 %
Celkem hlasovalo 29957 čtenářů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám