Hlavní obsah
Umělé oplodnění vyhledává v Česku čím dál více žen. Na čtyřech desítkách pracovišť ho ročně podstoupí na dvacet tisíc pacientek. Foto: Petr Horník, Právo

Vláda chce dát umělé oplodnění až do čtyřicátin

Zatímco před několika desítkami let bylo běžné, že ženy rodily kolem dvacátého roku, v dnešní době mnoho z nich mateřství odkládá a k prvnímu početí se běžně dostane až po třicítce. Na tento trend reaguje i stát, který nyní zvažuje, že opět zvýší věkovou hranici, kdy je možné zažádat pojišťovnu o proplacení umělého oplodnění.

Umělé oplodnění vyhledává v Česku čím dál více žen. Na čtyřech desítkách pracovišť ho ročně podstoupí na dvacet tisíc pacientek. Foto: Petr Horník, Právo
Vláda chce dát umělé oplodnění až do čtyřicátin

Čím později totiž ženy začnou plánovat mateřství, tím obtížnější může být početí přirozenou cestou, a mnohým z nich pak nezbyde než se svěřit do rukou odborníků na asistovanou reprodukci.

V současné době pojišťovny hradí umělé oplodnění do devětatřicátých narozenin budoucí matky, ve hře ale je, že by se maximální hranice mohla o rok zvýšit.
„Komise pro reprodukční medicínu v říjnu 2017 podpořila upřesnění zákona tak, aby bylo IVF hrazeno do 40. narozenin ženy,“ sdělil Právu David Šíma z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.

„Návrh vycházející ze stanoviska komise byl včleněn do připravované novely zákona o zdravotním pojištění a je nyní projednáván v připomínkovém řízení,“ dodal Šíma. S tím, že by se hranice mohla o jeden rok zvednout, souhlasí i lékaři.

„Jednoznačně tento návrh podporujeme, pro pacientky má opodstatnění. Dál bych hranici ale nezvyšoval. Důvodem je jednoznačně klesající úspěšnost léčby a tím pádem neefektivní vydávání prostředků z veřejného zdravotního pojištění,“ řekl Právu Luboš Vlček, vedoucí lékař na klinice GYNEM.

„Nemůžeme ignorovat společenský trend, lidé chtějí děti v pozdějším věku. Navštěvují nás ženy mezi 39 a 40 lety a pokoušejí se otěhotnět. Léčba je v tomto věku relativně úspěšná. U žen starších 40 let už vidíme znatelný pokles úspěšnosti. Hranici bych proto dál neposouval, ten jeden rok by ale řadě žen pomohl,“ míní také Štěpán Machač z kliniky Reprofi t.

Návrh, který ministerstvo posuzuje, by také mohl pomoci ženám, kterým se podařilo po umělém oplodnění donosit dítě. V současnosti má žena pouze čtyři pokusy a další si už musí sama hradit. Podle Vlčka by ale bylo vhodné, kdyby v případě, že žena porodí zdravé dítě, začínala znovu od nuly. „Bylo by to dobré pro propopulační politiku státu. Takhle to funguje například v Izraeli a jiných zemích,“ sdělil Právu porodník.

Umělé oplodnění může žena podstoupit maximálně do věku 49 let, u této hranice se odborníci shodují na tom, že by nebylo dobré ji navyšovat.

Starší rodičky i mezi političkami

O hrazené umělé oplodnění žádají v nejzazším věku stovky žen. „V roce 2018 se jednalo o 111 žen ve věku 37 až 38 let, u kterých byl hrazený jeden z výkonů umělého oplodnění,“ řekl Právu mluvčí Vojenské zdravotní pojišťovny Jan Mates.

Prosadit zvýšení věkové hranice, u níž by bylo možné proplácet umělé oplodnění, se snažila bývalá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Její úřad v roce 2016 sepsal koncepci rodinné politiky, která počítala se zvýšením dokonce na 43 let. Narazila ale na odpor tehdejších ministrů zdravotnictví za ČSSD Svatopluka Němečka a Miloslava Ludvíka, kteří se obávali medicínských komplikací.

Návrh tehdy cupovala i pravicová opozice, která poukazovala na to, že nejvíce pomůže Andreji Babišovi (ANO). Ten má totiž ve svěřenském fondu, kam převedl své firmy, zaparkovanou také síť reprodukčních klinik.

Poslanec za ODS a zároveň porodník Bohuslav Svoboda iniciativu ministerstva odmítá i dnes. „Tyto změny nevítám. Jednak by to znamenalo zvýšení rizik porodu s vývojovou vadou a jednak obrovské navýšení prostředků, které budou pojišťovny platit,“ řekl Právu Svoboda.

Podle něj by se stát spíš měl zasazovat o to, aby ženy začaly s početím v rozumném věku. „Začínat s mateřstvím kolem čtyřicítky je biologicky nesprávně a nemělo by to být hrazeno z účtu všech,“ míní Svoboda.

Trend početí v pozdějším věku se nevyhnul ani veřejně známým osobnostem. Například šéfka Asociace krajů a donedávna hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO) nedávno oznámila, že otěhotněla ve 46 letech. Její stranická kolegyně Jaroslava Jermanová, hejtmanka Středočeského kraje, porodila letos v březnu dceru Emu ve 48 letech. Herečka Brigitte Nielsenová porodila páté dítě (po umělém oplodnění) v 55 letech.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků