Hlavní obsah

Vesecká rozhodne o opětovném stíhání Čunka

Právo, Radim Vaculík

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Jak dopadne celá korupční aféra vicepremiéra Jiřího Čunka? Potvrdí nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká srpnový verdikt jihlavského žalobce Arifa Salichova o zastavení Čunkova stíhání, nebo jej zruší kvůli zpochybnění některých dosud provedených důkazů a s novými pokyny vrátí případ k došetření? Odpovědi na to, která z těchto dvou variant je správná, se dočkáme podle informací Práva již ve čtvrtek.

Článek

Vesecká má přitom podle mluvčího Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) Pavla Foltána na své konečné rozhodnutí čas až do 7. listopadu. Tehdy končí zákonná tříměsíční lhůta od pravomocného usnesení o zastavení Čunkova stíhání a NSZ musí dojít k nějakému právnímu závěru.

Jaký by mohl být a jaké jsou vůbec možnosti, to Foltán odmítl komentovat. Pravděpodobnější je ale spíše druhá varianta, tedy opětovné otevření kauzy.

Nepřímo to naznačil dokonce sám premiér Mirek Topolánek (ODS), když ve středu hovořil o svém znepokojení v souvislosti s rozsáhlými úniky informací z Čunkova trestního spisu. Premiér totiž uvedl, že kvůli zmíněným únikům pokládá vyšetřování Čunkovy údajné korupce na vsetínské radnici z roku 2002 za zmatečné.

Důkazy mohou být nepoužitelné

A právě to může být zásadním důvodem, proč Vesecká rozhodnutí Salichova možná zruší. "Vrátí to z toho důvodu, že je tam mnoho nesrovnalostí, pochybností, že ještě chybí nějaké důkazy a že ty důkazy, které byly v Čunkově trestním řízení provedeny, jsou zpochybněny a procesně nepoužitelné kvůli tomu rozsáhlému a opakovanému úniku informací ze spisu," míní právní expert, který je s kauzou dobře seznámen, ale nechtěl být jmenován.

Upozorňuje ale i na možný následný průběh obnoveného řízení. "Kauzu dostane na stůl někdo nový a ten zjistí, že vlastně nemůže ty na veřejnost uniklé důkazy procesně použít a nějaké další už zřejmě těžko sežene. Takže to stejně bude muset zase zastavit," podotkl odborník.

Poněkud jiný názor má známý pražský advokát Jiří Teryngel. "Pokud by to paní doktorka Vesecká vrátila k došetření, jako možný důvod vidím fakt, že se dozorový žalobce nevypořádal s některými pochybnostmi v rámci případu. On totiž v případě, že má žalobce v rámci šetření trestní kauzy jakékoli pochybnosti o vině či nevině, musí ze zákona podat obžalobu a o těchto pochybnostech má pak rozhodnout soud.

Zastavit stíhání by mohl pouze v té chvíli, kdyby žádné pochybnosti o vině neměl," myslí si Teryngel.

Tvrzení, že by pak některé důkazy nemohly být pro zmatečnost v obnoveném řízení použity, se Terynglovi nezdá příliš pravděpodobné. "I když některé z nich unikly na veřejnost, nic to nemění na jejich platnosti," řekl Právu advokát.

I zveřejněný důkaz je stále důkaz

Totéž si myslí i jeho kolega z advokacie Jaroslav Ortman. "Pokud byly ty důkazy učiněny zákonným způsobem, tak jsou i nadále důkazem, nic víc. To, že něco uniklo ven, nic nemění na síle toho důkazu. Proto si nemyslím, že by následné řízení mohlo skončit kvůli zmatečnosti některých důkazů," uvedl Ortman.

Teryngel upozornil ještě na jednu možnou variantu pokračování Čunkovy kauzy. "V případě, že by se obnovilo původní trestní řízení týkající se korupce, oddálila by se tak pětiletá promlčecí lhůta související s Čunkovými nesrovnalostmi s penězi a sociálními dávkami. Policie by tak mohla i tuto věc z roku 1998 začít šetřit," konstatoval Teryngel.

Které důkazy by ale Vesecká mohla považovat za zpochybněné a procesně nepoužitelné? Jde především o ty, jež se zřejmě nezákonně dostaly na veřejnost již v době vyšetřování kauzy Čunek, ale i o dokumenty, které tento týden zveřejnila Česká televize a poté i další média. Jde například o výpisy z bankovních účtů, z finančního úřadu či "sociálky" z konce 90. let poukazující na tehdejší majetkové poměry někdejšího vsetínského starosty.

Medvědí služba s výpisy

Všechny totiž byly podle informací Práva součástí Čunkova původního trestního spisu a dostaly se na veřejnost. Tuto skutečnost již vyšetřuje Inspekce ministra vnitra.

Přitom již v červnu právě tyto důkazy zmínil Čunkův advokát Eduard Bruna jako nadbytečné, protože prý nesouvisí s údajnou Čunkovou korupcí z roku 2002. "Přesto jsou součástí spisu a policie si tak udělala medvědí službu. Ona totiž nebude moci tyto zjištěné důkazy použít pro jiný spis," řekl tehdy Bruna. Znamená to, že zmíněné důkazy by zřejmě policisté nemohli brát v potaz v případě nového trestního řízení, o kterém výše hovořil Teryngel a jež by se týkalo velkých finančních nesrovnalostí v otázce majetku Čunkovy rodiny z konce 90. let.

Tyto důkazy nezpochybnil jen Bruna, ale dříve také sama Vesecká i Salichov, kteří se podivovali nad tím, proč policie zjišťovala finanční poměry Čunkovy rodiny za posledních 20 let.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám