Článek
Malý, jen tři milimetry velký létající hmyz je podle odborníků přenášečem nebezpečné choroby fytoplazmózy. Zimuje pod kůrou stromů a s probouzejícím se jarem začíná škodit na pupenech, listí i mladých větvích. „Ve stadiu nymfy vysává na jaře pupeny hrušní. Takto oslabený strom už nenasadí na úrodu. Prošel jsem sad a o hrušku jsem tam nezavadil,“ konstatoval sadař.
Navíc medovice, kterou hmyz vylučuje a pokrývá jí listy, omezuje fotosyntézu, a tedy „dýchání“ stromu. Vytváří tím i podmínky pro další houbovité choroby.
V loňském roce jsem vyzkoušel čtyři různé druhy postřiků, ani jeden z nich nezabral
V našich podmínkách klade mera vajíčka třikrát ročně. Sadař problém v novém mladém sadu neřeší první rok. Zkušenosti jsou ale alarmující. Po páté aplikaci všech insekticidů je mera až stoprocentně rezistentní.
„Vloni jsem vyzkoušel čtyři různé druhy postřiků, ani jeden nezabral,“ říká majitel sadu. Přizpůsobivost hmyzu je v tomto směru skutečně obdivuhodná.
Začarovaný kruh
„Jestliže nový selektivní přípravek vykazuje v prvním roce vysokou účinnost, ve druhém je efekt padesátiprocentní a třetí rok nulový,“ konstatoval. Jediné, co by mohlo zabrat, jsou širokospektrální insekticidy, jaké se používají třeba na řepku. Má to ale jeden háček, pro ovocnáře jsou tabu.
„Paradoxem je skutečnost, že řepkou je oseto více než 16 procent ploch, zatímco sady tvoří nějaké to promile výměry. Přesto insekticid použít nesmíme,“ říká Šmerák.
„Problém je bohužel právě v tom používání širokospektrálních látek. V podstatě je to analogie s antibiotiky, vytváříme tím stále odolnější populace, proto je nutné používat stále agresivnější účinné látky a ze začarovaného kruhu není úplně snadné vybřednout,“ řekl Právu zoolog Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava v Mikulově na Břeclavsku Pavel Dedek.
Zoolog připomněl, že neselektivní insekticidy likvidují kromě škůdce i veškeré ostatní druhy hmyzu, včetně jeho přirozených nepřátel.
Situace se stává patovou a řádění mery hrozí přerůst v evropskou hrozbu.
„Řešení? Při nemožnosti zlikvidovat ji pesticidy je asi jediné. Vyklučit hruškové sady a nahradit je novou výsadbou asijských odrůd, které jsou odolné,“ uzavřel pro Právo jihomoravský sadař.