Článek
Ale skoro čtvrtstoletí po listopadu 1989 se dožil šoku. Dostal dopis z farnosti, která si pozemek nárokuje, se strohým oznámením: půda je naše, zaplaťte zpětně za tři roky nájem formou daru. Případ Právu popsali zaskočení Zadražilovi příbuzní.
Pan Zadražil se na počátku restituce musel smířit s pozemkovou směnou. Za jednu z parcel v katastru Bahno na Kutnohorsku, kterou nešlo vydat, neboť k ní nebyla přístupová cesta a byla uprostřed lánu družstva v Červených Janovicích, mu ministerstvo zemědělství propůjčilo nedaleké náhradní půlhektarové pole.
Po dvaceti letech hospodaření ho proto šokovalo, když dostal minulý rok na podzim dopis od římskokatolické farnosti v Bykáni s informací, že je pozemek církevní. Ještě víc ho zarazilo, když letos v březnu přišel další dopis s návrhem pachtovní smlouvy.
Navrhuji vyřešit tuto situaci tím, že dáte finanční dar pro potřeby farnosti alespoň ve výši tříročního nájemného zpětně
V dopise administrátor farnosti a arciděkan kutnohorský Jan Uhlíř píše, že vzhledem k tomu, že pozemek využívala Zadražilova rodina neoprávněně, žádají satisfakci.
„Navrhuji vyřešit tuto situaci tím, že dáte finanční dar pro potřeby farnosti alespoň ve výši tříročního nájemného zpětně a farnost nebude již tuto situaci dále řešit jinou cestou,“ stojí výhrůžně v dopise.
Zadražila zastupuje jeho dcera Vladimíra Jičínská, podle ní je dopis šokoval, protože takhle to vypadá, že si pozemek rodina neprávem přivlastnila.
„Je mi to hodně nepříjemné, protože jsem vždy brala církev jako dobrotivého činitele, kterému dám ráda dar, ale ne tímto způsobem, protože to považuji za drzé vymáhání,“ řekla Právu Jičínská.
„Je to nehorázné“
Dodala, že respektuje, že se pozemek vrátil církvi, a je ochotná přistoupit na rozumnou dohodu. Byť se jedná o malou částku – návrh ročního pachtovného je 2200 korun – Jičínské i jejímu otci se nelíbí přístup církve.
„Oni si neuvědomují, že nás přivedli do komplikací, a ještě v takovou chvíli po nás vyžadovat dar považuji za nehoráznost,“ podotkla Jičínská.
Nelíbí se jí ani to, že farnost stanovila pachtovné „ve výši čtyř procent z průměrné hodnoty zemědělské půdy v daném katastrálním území“. „S návrhem hrubě nesouhlasím, protože obvyklá cena je dvě procenta,“ řekla.
Podle bývalého prezidenta Agrární komory Jana Veleby jsou čtyři procenta moc. „Slušná cena se pohybuje mezi dvěma a dvěma a půl procenta. Čtyři procenta jsou hodně nadsazená,“ řekl Právu Veleba.
Majitele hledali v pozemkových knihách
Arciděkan Uhlíř nemyslí, že by pochybili, a Právu řekl, že šlo pouze o návrh smlouvy, o které se dá jednat. „Jelikož se ale paní Jičínská zatím k našim návrhům nevyjádřila a ani nás jinak nekontaktovala, považujeme v tuto chvíli za nekorektní jednat bez jejího vědomí o smluvních vztazích s třetí osobou,“ uvedl Uhlíř.
A jak mohlo dojít k tomu, že ministerstvo zemědělství Vladimíru Zadražilovi dalo jako náhradu církevní pozemek? V devadesátých letech s ním nakládalo regionální pracoviště resortu. V roce 2003 po zániku okresů přešel pozemek na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).
„Při prošetřování vlastnických vztahů k uvedenému pozemku nebyla dohledána listina prokazující přechod na stát,“ sdělil Právu ředitel středočeské pobočky ÚZSVM Vladimír Hůlka. Dodal, že v pozemkových knihách přišli na to, že posledním vlastníkem byla fara v Bykáni.
Církev by u soudu uspěla, tvrdí právník
V roce 2008 proto úřad nechal faru zapsat na katastru jako vlastníka pozemku. Podle Uhlíře ale na to, že jim pole patří, přišli až loni.
Podle právníka Pavla Matese může podle zákona farnost požadovat nájemné tři roky zpět. „Nesejde na tom, že tam hospodařili v dobré víře, že jim pozemek náleží. Kdyby to ta fara dala k soudu, tak to vyhraje,“ řekl Právu Mates.