Článek
„Objednávala jsem se na preventivní prohlídku a hned mi sestřička doporučovala, pokud mám v plánu mít ještě další děti, abych se nechala znovu očkovat proti černému kašli. Trochu mě překvapilo, že lékaři vakcínu nemají, ale poslali mi eRecept,“ řekla Právu jedna ze zájemkyň o očkování. Podle epidemioložky Kateřiny Fabiánové se pravidelně po dvou až pěti letech opakuje nárůst hlášení onemocnění černým kašlem.
To svědčí o jeho trvalé přítomnosti v populaci. V roce 2014 evidoval Státní zdravotní ústav (SZÚ) dokonce 2521 případů nemoci. Hned následující rok nemocnost klesla na méně než 600 případů, kde se držela několik let. Až loni začal dávivý kašel opět řádit.
„Onemocnění pertusí, tedy černým kašlem, bylo dříve považováno za onemocnění dětí. Od roku 1993 se začala projevovat změna. Pravidelně bylo nejvíc případů ve věkové skupině deseti- až čtrnáctiletých. Pak nemocnost začala narůstat i ve věkových skupinách nad dvacet let, tedy u potenciálních rodičů a prarodičů,“ řekla Fabiánová.
Očkování v dětském věku přestává v dospělosti účinkovat. „Jedinec může být infikován i několikrát za život. Národní imunizační komise při ministerstvu zdravotnictví proto doporučuje také očkování proti dávivému kašli v dospělosti, minimálně jednou za život. A také očkování v těhotenství,“ dodala epidemioložka.
Virus nipah může vyvolat velkou epidemii, svět na ni není připraven
Důvodem nárůstu případů nemocných je kromě vyprchání dětského očkování i to, že bakterie černého kašle se mění rychleji, než se daří vyvíjet novou vakcínu. Dalším rizikovým faktorem jsou rodiče, kteří nechtějí své děti nechat očkovat hexavakcínou, jejíž součástí je i očkování proti černému kašli.
Až osm týdnů
Současná vakcína je daleko bezpečnější, ale jde to na úkor účinnosti. Dříve byly vakcíny agresivnější, ovšem se silnějším ochranným účinkem. Dnes dokáže podle odhadu odborníků ochránit maximálně šest let.
Rizikové je také velmi snadné šíření černého kašle. Jediné nemocné dítě ve třídě může nakazit až devadesát procent spolužáků. V současnosti se nemoc šíří hlavně mezi dospělými ve velkých městech.
Onemocnění ze začátku vypadá jako běžné nachlazení. Pacient má teplotu, rýmu a pokašlává. Rozdíl je v tom, že na kašel nepomáhají běžné léky. Záchvaty kašle se zhoršují, frekvence může být až padesátkrát za den. Není neobvyklé, že u nemocných dojde i ke zlomení žebra v záchvatu kašle.
U novorozenců mívá dávivý kašel vážný průběh, protože ještě nemají vyvinutý kašlací reflex. Stejné je to u kojenců. Chorobu může doprovázet vážný zápal plic, selhání krevního oběhu, centrálního nervového systému či těžké celkové onemocnění, na jehož následky mohou děti i zemřít.
Černý kašel je možné léčit antibiotiky. V době záchvatu lékaři doporučují dýchat studený vzduch. Stadium rekonvalescence je zdlouhavé, onemocnění trvá obvykle šest až osm týdnů.