Článek
Snižování počtu schránek souvisí právě s poklesem posílaných dopisů, které stále častěji nahrazují SMS a elektronická pošta. „Někde jsme také schránky měli na budovách, které nejsou naše, a musíme je na přání majitelů odstranit. Stále ale dodržujeme počet daný ČTÚ,“ dodala mluvčí pošty Marta Selicharová.
Podle vyhlášky ČTÚ musí být v obci s méně než 10 000 obyvateli na každých 1000 obyvatel nejméně jedna poštovní schránka. Pokud má město více než 10 000 obyvatel, pak vzdálenost k nejbližší poštovní schránce nesmí přesahovat jeden kilometr.
Síť prvních poštovních schránek vznikla před 360 lety ve Francii. Na území Česka se schránky na dopisy poprvé objevily v roce 1817. Zpočátku jich bylo jen několik desítek. K jejich rozšíření došlo po roce 1850 se zavedením poštovních známek.
Vzhled schránek se zpočátku nemusel řídit žádným předpisem. „Schránky mohly být dřevěné nebo plechové, měly tvar truhly nebo větší krabice s horním víkem, jímž se listovní zásilky vybíraly, s čelním vhozem nebo s otvory po obou bocích, které bývaly kvůli ochraně před povětrnostními vlivy opatřeny různými druhy krytek. Vyskytovaly se na rušných a frekventovaných místech,“ uvedl ředitel Poštovního muzea Jan Galuška.
Vzhled a funkci schránek zdokonalil v roce 1891 úředník ministerstva obchodu ve Vídni Karel Paris. Plechová schránka měla litinový rám, stříšku a ližiny ve spodní části pro zasunutí vaku pro její vybírání. Poté, co poštovní zřízenec brašnu zasunul, otevřelo se automaticky spodní víko, vyklopilo se a obsah se vysypal do vaku. V momentě zasunutí vaku zároveň vypadla kovová klapka s plechovým štítkem, na němž byl časový údaj o výběru schránky. Výběrčí štítek otočil nebo vyměnil tak, aby lidé věděli, kdy bude příští výběr. Schránky za Rakouska-Uherska byly žluto-černé, za první republiky modré. Svohu dnešní oranžovou barvu dostaly v roce 1963.
Vybírací schránky
Balíků vzhledem k oblibě internetových obchodů spíše přibývá. V budoucnu budou možná přibývat i schránky k vyzvedávání zásilek.
Velká Británie se třeba nyní připravuje na to, že se zcela zbaví zasílání dopisů a prodá svoji poštovní společnost Royal Mail, jejíž kořeny sahají téměř 500 let zpátky do doby panování Jindřicha VIII. Také americká poštovní společnost U.S. Postal Service (USPS), která dodává zhruba 40 procent celosvětových poštovních zásilek, šetří, kde se dá. Loni totiž přepravila 160 miliard kusů zásilek oproti 212 miliardám v roce 2007 a tržby jí stále klesají.
Právě šetření přitom paradoxně může znamenat, že poštovní schránky, které lidé používají už přes tři staletí, čeká rozkvět. Pošty si spočítaly, že se jim nevyplatí doručovat zásilky až do domu, jak je nyní běžné. Musí pak totiž platit armádu doručovatelů, kteří obcházejí adresáty i v těch nejzapadlejších místech. Chce proto lidi přimět, aby si své zásilky vyzvedávali sami – v doručovacích schránkách.
Už teď musí každý vyrazit ke schránce či na poštu, když chce nějaký balík či dopis poslat, ačkoli doručené zásilky si většinou vyzvedne pohodlně u vchodu do domu. Tohle pohodlí ale pro stamilióny lidí po celém světě brzy skončí – pošta bude obsluhovat jen hromadné schránky.
„Chystáme se na centrální doručování, rozšíříme ho po celé zemi – nebudeme na to nijak tlačit, ale chceme v tom pokročit,“ oznámil letos šéf americké pošty Patrick Donahoe. Toto rozhodnutí podle všeho znamená, že postupně bude ubývat klasických pošťáků až do chvíle, kdy už téměř žádní nebudou potřeba.