Článek
Ústavní soud se jejich stížnostmi začne zabývat okamžitě po jejich obdržení, uvedla Pelcová. Není však pravděpodobné, že by jakkoliv rozhodl dříve než počátkem ledna.
Dřevojanovi vadí zejména to, že kandidáti na prezidenta musejí získat buď podporu zákonodárců, nebo podpisy 50 000 občanů. Vytváření překážek pro nezávislé kandidáty považuje za nevhodné. "Nabídka kandidátů by naopak měla být co největší," řekl v úterý Dřevojan.
Dřevojan stížnost podal bez zastoupení advokátem. Požádal, aby mu právníka přidělil Ústavní soud. Pelcová zatím nechtěla předjímat, jak soudci se stížností naloží. Zdůraznila však, že jednou z podmínek podání ústavní stížnosti je zastoupení advokátem. Ústavní soud podle ní právníky na požádání nepřiděluje.
Pokud si tedy Dřevojan advokáta sám neobstará, soud jeho stížnost patrně odmítne bez projednání. Jeho podnět dostal na starost jeden ze tříčlenných senátů se zpravodajem Stanislavem Balíkem. Zatím tak Dřevojanova stížnost nesměřuje k projednání v plénu, které by se mělo zabývat celou prezidentskou agendou. Jedině sbor všech soudců také může přezkoumávat právní předpisy.
Zpovídá se z vydírání a stalkingu
Dřevojan vydává ve Znojmě týdeník, je také předsedou občanského sdružení Znojemské okurky. V posledních měsících o něm regionální média informovala zejména v souvislosti s trestní kauzou, v níž se zpovídá z několika činů, například vydírání a stalkingu. K podání ústavní stížnosti jej prý vedl nesouhlas s právní úpravou přímé volby, ale také komunistická minulost některých kandidátů na prezidenta.
Na Ústavní soud se zřejmě brzy obrátí také podnikatel a senátor Tomio Okamura, jehož ministerstvo nezaregistrovalo pro přímou volbu. Po vyškrtnutí neplatných podpisů totiž neprokázal potřebných 50 000 podporovatelů. Neuspěl pak ani u Nejvyššího správního soudu.
Podání stížnosti avizovala i advokátka Klára Samková, podle níž je právní úprava přímé volby protiústavní. Samková padesátitisícovou hranici při sběru podpisů vůbec nepřekročila.