Hlavní obsah

Topolánek: Miloš je prezident, na kterého mohu být hrdý, je mi ctí s ním nesouhlasit

Právo, Jiří Ovčáček

Bývalý premiér a předseda ODS Mirek Topolánek v rozhovoru pro sobotní vydání deníku Právo zhodnotil nového prezidenta Miloše Zemana jako člověka, se kterým ideologicky v podstatě v ničem nesouhlasí, lidsky si ho ale váží a pojí ho s ním přátelství. Hodlá k němu chovat stejnou loajalitu jako k jeho předchůdci Václavu Klausovi.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Bývalý premiér a předseda ODS Mirek Topolánek

Článek

Pane bývalý předsedo vlády a ODS, jak hodnotíte první kroky nového prezidenta Miloše Zemana? 

Jsem rád, že jsem v posledním rozhovoru pro Právo odhadl finálový souboj Schwarzenberga se Zemanem. Nakonec Zeman v tom vyhroceném, vypjatém, nekorektním souboji zvítězil. Zároveň se potvrdily moje obavy, že ČR nemá mít přímou volbu prezidenta, viz rozdělující kampaň.

Karel i Miloš jsou mí přátelé, neměl jsem tedy velké dilema. Jsem rád, že mám prezidenta, na kterého mohu být hrdý, že je to člověk, který tu roli zvládne. To neznamená, že s ním souhlasím. S Milošem nesouhlasím téměř v ničem a je mi ctí s ním nesouhlasit. Přesto budu loajální k Miloši Zemanovi, jako jsem byl loajální k Václavu Klausovi. Miloš podle hesla „starého psa nové kousky nenaučíš“ zatím nikoho nemohl nějak výrazně překvapit tím, co říká a dělá.

Obrátí se podle vás za nového prezidenta kormidlo české zahraniční politiky?

V případě zahraniční politiky, pokud teda ještě vůbec nějakou máme, nečekám nějakou dramatickou změnu. Miloš je jednoznačně euroatlanticky laděný ve smyslu boje proti terorismu. Někdy až trochu přepjatě. Proto nikdy nesouhlasil s umístěním raketové základny na českém území, protože s jistou nadsázkou říká, že bude raději bombardovat Teherán.

Pokládám to trochu za nepříjemnost. My jsme sice vždycky měli proizraelskou politiku, ale zároveň jsme neměli protiarabskou. A to je taky dáno historicky. Doporučoval bych novému šéfovi hradního zahraničního odboru Hynku Kmoníčkovi, aby tímto směrem plánoval cesty i aktivitu, abychom si vyváženou roli uchovali. To by nám dalo šanci být moderátorem.

Miloš Zeman při setkání s velvyslanci hovořil o ekonomické diplomacii. Je dobře, že chce prezident v této oblasti aktivně působit?

V tomto smyslu bude Miloš určitě velmi silně pokračovat v tom, o co jsme se pokoušeli i my. Tedy hájit byznysové zájmy, naše exportní teritoria a otvírat dveře na zahraničních trzích. S tím žádný problém nemám. Miloš Zeman velmi dobře ví, kde máme šanci. V jeho projevu mi chyběl větší důraz na naši sounáležitost s Německem. Dnes jsme s jistou nadsázkou ekonomicky 17. spolkovou zemí. V tomto smyslu jsou nadstandardní vztahy důležité.

Pokud jde o ekonomickou oblast, předpokládám, že se zařadíte mezi odpůrce majetkových přiznání a progresivního zdanění, které Zeman prosazuje.

Jako člověk ekonomicky spíše ladění libertariánského, s keynesiáncem typu Miloše Zemana nemohu souhlasit téměř v ničem. Obě vlajkové lodě ekonomického programu, které si Miloš Zeman vybral, pokládám za chybný krok.

Progresivní daně pokládám za neetické, demotivující, snižují míru svobody, nejsou solidární a spravedlivé. Naplňují to, co Miloš Zeman vždy uměl, vyjít vstříc „dolním deseti miliónům“, pro které on hovoří a kam byl směřován i jeho inaugurační projev.

Ještě větší problém, kde se odráží ještě větší míra populismu, jsou majetková přiznání. Jsem pro majetková přiznání pro všechny, kteří berou něco od státu. Ať jsou to firmy, které berou dotace, subvence, veřejné zakázky, nebo jsou to lidé, kteří berou sociální dávky či jakýkoliv sociální transfer. Majetková přiznání formulovaná Milošem Zemanem jdou proti polistopadovému vývoji. Možná naplňují volání davu po laciném protikorupčním boji, ale v žádném případě nenaplní očekávání.

Zeman v inauguračním projevu hovořil o ostrůvcích negativní deviace. Co si myslíte o tom, že mezi ně zařadil kmotry, neonacisty a média?

Zmínka o kmotrech byla velmi laciná. Bojovat s nepravostmi, se zlem, s korupcí musí každý prezident. V případě neonacistických bojůvek, které nazývá pravicovým extremismem, si dovolím krátkou polemiku.

Myslím si, že extremismus je v zásadě jenom levicový. I nacismus měl kořeny spíše v levicových premisách než v pravicových. Až levicoví intelektuálové po válce z toho udělali extremismus pravicový. Nevidím to jako takový zásadní problém, aby to bylo ve třech hlavních vlajkových lodích prezidenta při nástupu do funkce.

Co se týče novinářů, nemám rád bagatelizaci. Myslím si, že Miloš se plete v tom odmítání šmahem všech novinářů. Myslím si, že má pravdu tak maximálně z 95 procent.

Z pozice expremiéra, jak hodnotíte to, že Miloš Zeman chce častěji chodit na jednání vlády, Sněmovny a Senátu?

Myslím si, že se kolem toho zbytečně dělá rozruch. Byl bych býval rád, kdyby Václav Klaus sem tam přišel na vládu. On tam posílal náhradu. Je dobře, když prezident jako součást exekutivy trochu dýchá s vládou a komunikuje s ní přímo. Vítal bych to. Pokud by nevyžadoval nějaké monarchistické obřadnosti a nemusela se hrát fanfára Libuše při vstupu do jednacího sálu, bral bych to pozitivně. Co se týče Sněmovny a Senátu, tak bych o to stál ještě víc. Prezident by měl říct svůj názor, který by měl být slyšen, neříkám že vyslyšen.

Myslíte si, že může Straně práv občanů – zemanovcům (SPOZ) pomoci, že se její čestný předseda stal prezidentem?

Už jsem se dočetl, že jsem zakládal TOP 09 a SPOZ. Ani jedno není pravda. Mně ta strana připadá v tuto chvíli jako takové socanské béčko. Časem se možná stane áčkem, ale to nepředpokládám. Z prozatímní zkušenosti zelených nebo Věcí veřejných je evidentní, že v momentě, kdy se dostali k moci, tak je to jako strany nezralé zlomilo. Ta strana není tak personálně vyfutrovaná, aby přežila ten nápor.

Dostanou se do kontaktu s reálnou politikou, která je ušpiní kompromisy, poškodí je pokušeními, kterým podlehnou. V tomto smyslu žádnou výhodu pro SPOZ nevidím. Zeman si zatím nedává pozor, že by nepreferoval své spolustraníky, nedává si pozor v tom, že jim dává prostor jako v dobytém městě po vítězném tažení. Dlouhodobě jim to neprospěje.

Několikrát jste zmínil Václava Klause. Měl by zůstat aktivní v politice?

To je zbytečná otázka, protože on v ní zůstane. Je homo politicus. Netvrdím, že zůstane aktivním politikem, ale nepochybně zůstane aktivním v politice. Což není totéž. A myslím si, že po tom prvním ani nějak zvlášť nebaží.

Jak jsem řekl, že s Milošem si rozumím lidsky a nesouhlasím s ním ideologicky, tak s Václavem Klausem to mám trochu naopak. Na čemž není nic špatně. Když mě pozval na Jazz na Hradě, tak jsem k překvapení mnohých přišel, protože mě pozval pan prezident. A to je pro mě velké vyznamenání. Musím říct, že se Klausovy role v politice nebojím.

Plné znění rozhovoru s Mirkem Topolánkem si přečtěte v sobotním vydání deníku Právo. Bývalý premiér v něm hovoří například o budoucnosti ODS a jejích vztazích s Václavem Klausem, o svém názoru na kritizovanou amnestii, o svých podnikatelských aktivitách ve vedení teplárenské firmy VAE či o okolnostech, které by jej donutily vrátit se zpět do aktivní politiky.

Reklama

Výběr článků

Načítám