Článek
Na rozdíl od Katzova věřitele jsou však čeští politici grófové. Nepůjčují. Oni tu Novu společnosti CME (Lauder) v podstatě zaplatili, ovšem z našich peněz.
Stalo se tak nadvakrát. Poprvé za vlády Václava Klause, kdy licenci na první českou celoplošnou soukromou televizi zadarmo dostal spolek podnikatelů, jehož hybatelem byl Vladimír Železný. Ano ano, zadarmo, ačkoli už tehdy taková licence měla hodnotu několika miliard.
Navíc nízkým podvodem, neboť vítězové licenčního řízení slibovali televizi vzdělávací, pro náročného diváka. To bylo ve zlaté době zlodějen v České republice, kdy kradly i ručičky na kostelních hodinách, měly-li patřičné politické kontakty. Diamantové, nikoliv pouze zlaté časy, kdy žádné privatizační řízení nesmělo být zpětně soudně přezkoumáváno. Ani se nedivím Václavu Klausovi, když nám doporučuje, abychom se už přestali v devadesátých letech hrabat.
Nova postupně zbumbrlíčkovala a vykročila "železným" krokem. Její generální ředitel získával na sebevědomí, stycích a moci. Dovedl si už televizní radu, parlamentní to orgán, ochočit tak, že ta mu nejprve změnila licenční podmínky a poté za nepatrný poplatek prodloužila licenci o mnoho let. Poté, co Železného Nova zahladila trapnou lež o Klausově vile ve Švýcarsku tím, že se stala závodním časopisem ODS, získal Vladimír Železný zřejmě dojem, že jeho strom dorostl nebe.
A pokusil se z popeliště zlaté televizní slepičky vystrnadit Lauderovu CME, která Novu financovala a zajišťovala jí pořady. Dupl si na propadlišti a prohrál, což nám může být jedno, nejvíce však pohrála Česká republika. Sporu ČR versus CME nevěnovaly (už sociálnědemokratické) vlády patřičnou pozornost a za neochránění investic republika panu Lauderovi musela zaplatit deset miliard. Dosud ale běží spor o to, na základě jakých dokumentů arbitráž vlastně proběhla. Připočteme-li nikdy nepožadovanou cenu za původní licenci (bratru tři miliardy?), kupuje společnost CME dnes Novu za naše peníze.
Orientální tepicháři prý vyznávají filozofii, že i prodělek je kšeft. Tím nechť se konejší čeští politici. Mně vrtá hlavou spíše otázka: kde tito lidé s duševní výbavou oněch tepichářů berou jistotu, že nám mají co nabídnout a že bychom jim měli věřit?
PRÁVO 14. prosince