Hlavní obsah
Matěj Pokorný a jeho úlovek Foto: Jitka Götzová

Šumava přetéká hřiby, mladý houbař si nasbíral na mobil

Prázdniny jsou pomalu v tahu a do Vánoc je ještě daleko, posteskl si před víkendem nastávající deváťák Matěj Pokorný z pražských Ďáblic, který je nyní u babičky v šumavské Kubově Huti. Touží po chytrém mobilu, jenže kde na něj vzít peníze?

Matěj Pokorný a jeho úlovek Foto: Jitka Götzová
Šumava přetéká hřiby, mladý houbař si nasbíral na mobil

Ještě mu není patnáct, tak ho nikdo na brigádu nevezme. Pomohly mu hřiby. Na Vimpersku by se totiž nyní daly doslova kosit.

„Jo, chlapče, nic není v životě zadarmo, ale v hospodě včera povídali, že nedaleko vykupují pravé hřiby. Prý jich tam lidi vozí celé přepravky. Popřemejšlej. Stejně jsme každý den v lese a houby na talíři už nikdo z nás nechce ani vidět,“ popíchl Matěje jeho táta. To netušil, jaký bič si na sebe upletl.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

„Vstávej, tati, jdeme na to. Dva batohy, dva košíky a dvě tašky nám snad budou stačit,“ budil ho v sobotu nažhavený Matěj s vidinou slušného výdělku.

Ještě čtyřikrát

V podvečer ve výkupně spolu vystáli pěkně dlouhou frontu, za nasbíranou úrodu dostali šest stovek. Neděle byla ještě lepší, utržili o tři stovky víc.

„Babi, ještě půjdu čtyřikrát a mám mobil,“ hlásil natěšený vnuk. A táta poznamenal: „Já mám hlavně radost z toho, že když něco chce, nečeká s nastavenou dlaní.“

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků