Hlavní obsah

Studentům nařídili pracovat v domově seniorů: Odnášíme pleny, pomáháme s jídlem

Právo, Patrik Biskup

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Domažlice

Minulý čtvrtek přišel Simoně Kozákové e-mail z Plzeňského kraje, že se má v pondělí povinně hlásit v Domově důchodců v Domažlicích. Osmnáctiletá studentka třetího ročníku pedagogiky na střední odborné škole v Horšovským Týně je jednou z 12 studentek, které hejtman Josef Bernard (ČSSD) povolal formou pracovního příkazu na výpomoc do zařízení sociálních služeb.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Umožnujeme mu to rozhodnutí vlády z 13. března, podle kterého je takový postup hejtmanům dovolen v době krizového řízení. Fyzická osoba je tak povinna výzvu k pracovní výpomoci akceptovat, přičemž v případě odmítnutí jí může být uložena pokuta 50 tisíc korun.

Plzeňský kraj na stránkách uvádí, že sociální zařízení mohou žádat o výpomoc, pokud pociťují nedostatek personálu. „Odbor sociálních věcí Krajského úřadu Plzeňského kraje následně zajistí vydání pracovního příkazu hejtmana a bude informovat poskytovatele sociálních služeb o uložení pracovní povinnosti studentům,” uvedl úřad.

„V den nástupu nás tam přišlo pět. To jsme se rozkoukávali. Připadala jsem si tam spíš na obtíž než užitečná. Nebyla tam pro nás skoro žádná práce. Roznášeli jsme jen jídlo,“ vzpomínala na pondělní „křest” studentka.

Kdo může, ať si vezme své seniory domů, prosí plzeňský hejtman

Koronavirus

V úterý už to ale bylo jiné. „Domluvili jsme se, že se budeme v práci střídat po dvou. Konečně jsem si připadala, že to tady má nějaký smysl. Asistovali jsme už při ranní hygieně. Ne že bychom staré lidi přebalovali, to jsme nechtěli dělat, ale podávali jsme lavor nebo odnášeli pleny či oblečení. Pak jsme pomáhali s krmením nebo utírali stoly po jídle. Prostě takové ty pomocné práce,“ pokračovala dále studentka.

Práci si volíme

Co konkrétně budou v zařízení dělat, si volí dobrovolně. „Vlastně jsme si sami řekli, co chceme zkusit. Já se tomu nebráním. Když nechci něco dělat nebo na to nemám žaludek, tak to řeknu, že se na to necítím, a nikdo mě do ničeho nenutí. Třeba některé holky na rovinu řekly, že některé práce dělat nebudou, protože se štítí,“ uvedla dále Simona Kozáková.

Myslím, že nás zase tady tak nutně nepotřebují. Hravě by to bez nás zvládli se stávajícím personálem

Sama počítá s tím, že se jednou bude takto muset postarat o někoho z rodiny. „Že dostanu takhle tvrdou průpravu, jsem ale netušila. Prý dostaneme za práci zaplaceno, ale zatím nám nikdo neřekl konkrétní částku,“ dodala studentka.

Odborníci: Z domovů důchodců není možné udělat nemocnice

Koronavirus

Ani z hlediska ochranných pomůcek si nemohla stěžovat. „Máme respirátory, rukavice, čepice i pláště,“ konstatovala a druhým dechem dodala, že ještě nenastala doba, kdy by v domově skutečně byla zapotřebí každá ruka. „Myslím, že nás zase tady tak nutně nepotřebují. Hravě by to bez nás zvládli se stávajícím personálem. Rozhodně nejde o žádnou vyhrocenou situaci. Kraj možná předběhl dobu. Mně ani tak nevadilo, že jsem musela nastoupit do práce. Spíš mě zaskočilo, jakým způsobem nás kraj povolal,“ uzavřela studentka.

Také její otec Michal nepovažuje formu pracovního příkazu za šťastnou. „Nemáme problém v téhle době pomáhat, doma šijeme roušky, já jsem věnoval potřebným počítač nebo jsem v rámci možností finančně podpořil místní živnostníky. A pak vám přijde v podstatě výhrůžné lejstro. Vnímám to jako návrat do totality,“ řekl Právu.

Akceptoval by podle svých slov formulaci bez příkazní formy a zcela by pominul výhrůžku pokutou. „Bral bych výzvu v tom duchu, že potřebují kvůli krizové situaci pracovní výpomoc a je na zvážení každého, zda pomůže,“ doplnil otec Simony.

Reklama

Výběr článků

Načítám