Hlavní obsah
Portrét Jana Husa Foto: Profimedia.cz

Státní svátek připomíná církevního reformátora Jana Husa

Na církevního reformátora Jana Husa a jeho dílo během středečního státního svátku vzpomínali především čeští evangelíci, protestanti a členové Církve československé husitské. Připomínka muže, jehož život skončil v roce 1415 na hranici v německé Kostnici, následuje tradičně den po oslavách sv. Cyrila a Metoděje.

Portrét Jana Husa Foto: Profimedia.cz
Státní svátek připomíná církevního reformátora Jana Husa

Například ve středočeském Krakovci byla ve středu odhalena 1,7 tuny vážící Husova socha. Její autor Milan Vácha se rozhodl pro civilní ztvárnění, kazatel má obtloustlou postavu a chybí mu typická bradka.

Reformní kněz a též tvůrce spisovné češtiny Jan Hus vystudoval v letech 1390 až 1404 svobodná umění a teologii na Univerzitě Karlově. Kázal v Betlémské kapli na pražském Starém Městě, kritizoval církevní praxi a požadoval návrat k chudé církvi. Za to na něj byla uvalena klatba. On své názory odmítl odvolat, proto byl rozhodnutím církevního koncilu v Kostnici 6. července 1415 upálen. Jeho smrt posílila v českých zemích reformní hnutí kališníků.

Církev československá husitská, stejně jako evangelické církve, vyzdvihují Husův stálý zřetel k autoritě bible, svobodu svědomí, ochotu držet se pravdy, nedogmatickou otevřenost a životní opravdovost.

Předchůdce současného papeže Benedikta XVI. Jan Pavel II. vyjádřil v roce 1999 nad Husovou smrtí lítost. Neznamená to však jeho plnou rehabilitaci. Některé reformátorovy myšlenky považují katolíci dodnes za mylné.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků