Hlavní obsah
Sokolovna v Pouchově Foto: Profimedia.cz

Sokolovny chátrají, na jejich opravy ale nejsou peníze

Tichou, ale často chátrající připomínkou vzniku Československa jsou sokolovny. V republice je jich více než 1200, přičemž žádná není v dokonalém stavu. Většina z nich potřebuje mnohamiliónovou investici.

Sokolovna v Pouchově Foto: Profimedia.cz
Sokolovny chátrají, na jejich opravy ale nejsou peníze

Představitelé tělovýchovných jednot a radnic si lámou hlavy s tím, jak vrátit těmto stavbám původní podobu, kterou měly před sto lety. Tehdy byly sportovními centry i středisky spolkového života. Dnes mnohé ani nelze opravit tak, aby byly srovnatelné s moderními sportovními halami. Navíc na opravy nejsou peníze.

„Jsou to zajímavé stavby. Sokolovny stojí za to zachránit. Na opravy ale nejsou peníze a neexistuje pořádný dotační titul, z něhož by se na ně dalo čerpat. Problém je i s využitím těchto staveb,“ řekla Právu architektka Nicol Galeová z brněnského Vysokého učení technického (VUT).

Nedostatek mecenášů

S kolegou Svatoplukem Sládečkem a týmem dvaceti studentů se rozhodla zmapovat stav českých a moravských sokoloven a upozornit na možná řešení.

Sokolovny vznikaly za první republiky v nadšeném duchu budování československého státu. Postavit se je podařilo díky darům mecenášů a drobným příspěvkům členů sokolských jednot. Příchod druhé světové války ale znamenal útlum činnosti sokolů. I když po roce 1989 byly sokolské spolky obnoveny, péče o sokolovny pro ně znamená břemeno.

Jiná situace není ani tam, kde si sokolovny převzaly radnice. Mnohá města již mají moderní sportovní haly. V dobách, kdy se sokolovny stavěly, nikdo netušil, že do módy přijdou míčové hry jako košíková, volejbal nebo házená, které potřebují mnohem větší herní plochu, než jim sokolovny mohou nabídnout.

Otázkou tedy zůstává, pro koho vlastně sokolovny rekonstruovat. Například v Uherském Hradišti se jedná o tom, že by se tamní sokolovna stala trvalým sídlem divácky oblíbeného Slováckého divadla.

Pomohly by dotace

Jenže všude tyto možnosti nejsou. Příkladem jsou Lysice na Blanensku, což je městys s 1900 obyvateli a ročním rozpočtem 40 miliónů korun. Městys čeká stavba čistírny odpadních vod, hasičské zbrojnice a jednou snad i rekonstrukce zchátralé sokolovny.

„Bude nás stát 40 miliónů korun. Bez dotace to nezvládneme. Sportovní halu už máme, takže pro sokolovnu musíme najít jiné využití. Může sloužit našemu divadelnímu spolku, k plesům a společenským akcím, ale už teď je jasné, že ji plně nevyužijeme a bude pro nás finanční zátěží,“ uvedl starosta Pavel Dvořák (ČSSD).

Největší sokolskou jednotou s největším sportovním areálem v republice je Sokol Brno I. Svůj Stadión má v brněnské Kounicově ulici. Má 2000 členů a provozuje osm sportovních oddílů, z nichž tři se věnují vrcholovému sportu.

„Samozřejmě i my bychom klidně dokázali spotřebovat na modernizaci bez větších problémů zhruba 200 miliónů korun. Ani zdaleka se ale nepotýkáme s takovými problémy jako jiní,“ řekl architekt a místostarosta této sokolské jednoty Michal Doležel.

Zachrání je spolky?

Šanci přežít mají sokolovny podle něj jen v případě, že se znovu stanou v první řadě komunitními centry, v nichž se budou střídat rekreační sportovci s divadelníky, amatérskými tanečníky, muzikanty, pořadateli plesů, hodů a různých oslav.

Tým architektů z VUT připravuje výstavu ke stavu sokoloven, která bude od května na brněnském výstavišti součástí festivalu Re:publica. Ten připomene letošní sté výročí vzniku Československa. K záchraně sokoloven a k jejich lepšímu využití by měla napomoci databáze těchto staveb, kterou chtějí architekti vytvořit na internetu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků