Článek
„To budeme za chvíli psát i zákon, jak chodit na záchod,“ řekl Babiš Právu v nadsázce. „Vytvořili jsme vládní personální výbor, takže závazek z koaliční smlouvy jsme splnili,“ dodal Babiš s tím, že v koaliční smlouvě není specifikováno, zda má jít o zákon, nebo jinou podobu. Ministr financí tvrdí, že toto téma otevřel při jednání koaliční rady, přičemž nikdo nic nenamítal.
Vláda přitom ve svém tažení proti politickým trafikantům schválila v rámci legislativního plánu, že ministerstvo financí připraví ještě letos zákon, který by měl věc přesně popsat. Do konce července měli Babišovi úředníci předložit vládě věcný návrh zákona. Vláda pak minulý měsíc při kontrole prodloužila Babišovi úkol do konce září.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Jenže Babiš Sobotkovi minulý týden zaslal dopis, v němž napsal, že dostatečnou průhlednost výběru osob do funkcí členů dozorčích rad polostátních firem zajišťuje zmíněný vládní personální výbor.
„Upravovat cestou zákona problematiku, kde je možné téhož cíle dosáhnout jinými, nelegislativními prostředky, je podle mého názoru v rozporu s principy dobré správy a snahou omezovat nadměrnou regulaci a nadprodukci právních předpisů,“ napsal Babiš Sobotkovi. Navrhuje proto zrušit úkol, podle kterého by měl vypracovat návrh zákona.
Sítem neprošli jen tři
Sobotka má jiný názor. „Očekávám, že pan ministr financí přijde s návrhem zákona, který by obsahoval systém, který už nyní používáme, tedy personální výbor,“ řekl Právu. Podle něj by nominace měly vycházet nejen z vládního usnesení, ale přímo ze zákona, který by stanovil i jasná kritéria pro výběr a odměňování.
Personální výbor na jaře vytvořily tři vládní strany. Jejich delegáti posuzují nominace do státních firem. Zatím tímto sítem prošlo sedm desítek kandidátů, jen ve třech případech výbor nominace nedoporučil. „Zatím systém funguje,“ tvrdí vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek s tím, že vznik personálního výboru byl jen prvním krokem, než vznikne nový zákon.
Také Sobotka si práci personálního výboru, který prosadil, velmi pochvaluje. Připomíná, že jmenování se zprůhlednilo a veřejnost je prostřednictvím internetu o jeho činnosti informována.
„Myslím, že výrazně ubylo politických trafikantů, výsledky jsou pozitivní, takže nic nebrání tomu, abychom to vtělili do zákona,“ prohlásil premiér. Dodal, že nová pravidla pro výběr lidí do polostátních firem byla i požadavkem Rekonstrukce státu, k němuž se vláda přihlásila.
TI: Jasná pravidla jsou potřeba
Sobotkovo i Babišovo nadšení z fungování výboru však mírní programový ředitel nevládní protikorupční organizace Transparency International (TI) Radim Bureš.
„Mělo to být něco jako personální agentura, která by posuzovala kvalitu kandidátů, nikoli tři političtí nominanti,“ řekl Právu. Podle něj je důležité tuto oblast jasně upravit už proto, že polostátní firmy jsou často využívány právě jako odkladiště bývalých politiků, což prokázal případ trojice exposlanců ODS, který nakonec skolil Nečasovu vládu.
„Požadujeme výběr profesionálních manažerů, a k tomu se musí nastavit jasná pravidla výběrových řízení, jejich hodnocení a také odměňování,“ uvedl Bureš.
Dokáže si představit, že by nemuselo jít o zákonnou úpravu, ale v českých podmínkách to je podle něj nutné. „Pokud bychom byli země jako Německo, kde dohody platí, pak by to být zákonem nemuselo, ale personální výbor ukazuje, že i tak se dají věci ošulit,“ prohlásil zástupce TI.
Tajné limity příjmů
Podle Sobotky by měl nový zákon upravovat i odměňování. „Jde o to, abychom měli jistotu, že ve státních firmách typu Českých drah nebudou založeny nové tikající bomby ve formě nějakých nových zlatých padáků, o kterých se pak budeme za rok dva dozvídat, že byly vyplaceny,“ tvrdí premiér.
Babiš však namítá, že i tady už pravidla platí. Připravila je někdejší Fischerova vláda v roce 2010. Týkají se 93 pozic ve 27 polostátních a státních firmách. Stanoví například maximální roční příjem pro vybrané manažery.
| Co navrhli poradci |
|---|
| V roce 2010 navrhla vládě poradenská firma Industrial Advisors celkový roční příjem vybraných vrcholových manažerů pohybující se v rozpětí miliónů až desítek miliónů korun. |
| Třeba v ČEZ by měl být v rozpětí 8,1 až 30 miliónů korun, v ČEPRO od 4,4 do 5,6 miliónu, ve Státní tiskárně cenin od 1,8 do 3 miliónů. |
| Například dozorčí rada Českých drah letos v květnu snížila odměnu generálnímu řediteli na 370 tisíc korun měsíčně z 500 tisíc, které pobíral někdejší šéf Dalibor Zelený. |
Skutečné příjmy ale jak dané firmy, tak resorty, pod které spadají, většinou tají. Prý s ohledem na to, aby špičkové manažery nepřeplatila konkurence.
Vláda by přitom měla dodržování zásad odměňování pravidelně projednávat. Jak se ale ukázalo třeba při kontrole letos v květnu, ministr financí byl nucen říci, že resorty nepředložily jeho úřadu všechny podklady, a proto navrhl vzít zprávu na vědomí s vyslovením nespokojenosti, což vláda učinila.
„Vzhledem k nedostatečným i neobdrženým informacím z dotčených resortů nelze objektivně vyhodnotit stav plnění zásad,“ uvádí se v Babišově dubnové zprávě, kterou má Právo k dispozici. Do konce října by proto měla vláda dostat na stůl novou zprávu, zda a jak se zásady odměňování skutečně plní.