Hlavní obsah

Sněmovna v dosavadním složení končí

PRAHA

Ve čtvrtek končí čtyřleté funkční období dosavadní Sněmovny. Poslanci zvolení před čtyřmi lety přijdou spolu s mandáty i o své výhody. To se týká i znovuzvolených poslanců, kteří se svých mandátů ujmou až na ustavující schůzi plánované na 27. června. Ve funkci předsedy Sněmovny končí také Lubomír Zaorálek (ČSSD), přestože právě on první schůzi nových poslanců svolává.

Článek

"Končím jako předseda Sněmovny ze zákona 15. června. Od 16. června nebude ani předseda, ani vedení Sněmovny," připomněl Zaorálek. Podle Ústavy ale právě Zaorálek jako předseda předešlé Sněmovny svolává ustavující schůzi nových poslanců. Až do zvolení nového šéfa dolní komory ji také povede. Do Zaorálkových rukou budou také noví poslanci skládat svůj slib.

Jednání o podobě budoucí komory, které organizuje právě odcházející šéf, nepředepisuje žádný zákon. Jde spíš o zvykové právo a Zaorálek je podle svých slov inicioval proto, aby se podařilo zajistit hladký průběh ustavující schůze. Na ní by mělo být zvoleno nové vedení Sněmovny včetně výborů a počtu jejich členů.

Do Sněmovny se nedostali někteří bývalí ministři

Z dvou set dosavadních poslanců se jich devadesát do Sněmovny na další čtyři roky už nevrátí. Buď nekandidovali, nebo nebyli znovu zvoleni. Někteří z nich přitom byli i ministry za ČSSD, KDU-ČSL nebo US-DEU.

K bývalým poslancům se zařadí například místopředsedkyně sněmovny Jitka Kupčová, Jan Kavan, Miloš Kužvart, Jaromír Schling (všichni ČSSD), lidovec Vilém Holáň, komunista Karel Vymětal a také unionisté Karel Kühnl a Pavel Němec, kteří v dosluhující vládě ještě zastávají ministerská křesla.

Poslanci přijdou o výhody

Ve čtvrtek se tak mohou poslanci naposledy prokazovat svými modrými poslaneckými průkazy. Předsedové sněmovních výborů, klubů a další funkcionáři se naposledy svezou svými služebními automobily. Všem dosluhujícím poslancům také skončí platnost smluv o pronájmu regionálních kanceláří a o jejich vybavení. Mimopražští poslanci se také musejí vystěhovat z bytů, které jim Sněmovna v hlavním městě poskytla.

US-DEU nahradili zelení

Po volbách v roce 2002 obsadila nejvíce křesel ve Sněmovně ČSSD se 70 poslanci. Druhá byla ODS s 58 poslanci a za ní KSČM s 41 mandáty. KDU-ČSL měla 21 poslanců a US-DEU v poslaneckém klubu deset členů.

Letos se unionisté do Sněmovny nedostali a jejich místo nahradila s šesti poslanci Strana zelených. Volby v roce 2006 vyhrála ODS s 81 mandáty před ČSSD se 74 poslanci. Komunisté mají 26 a lidovci 13 poslanců, počet jejich poslanců se tak zredukoval.

Odcházející Sněmovna se také v historii samostatné ČR nejvíce obměňovala, svůj mandát nedokončilo z různých důvodů celkem 34 poslanců.

Kolik zákonů odcházející Sněmovna projednala
Předloženo744
Schváleno523
Zamítnuto144*
Senátem zamítnuté či vrácené zákony, o kterých Sněmovna opět hlasovala212
Sněmovna přehlasovala Senát98
Prezident vetoval35**
Přehlasování prezidentova veta26
Sněmovna nepřehlasovala veto3
* Zbytek Sněmovna vrátila navrhovateli, nebo je ten sám stáhl.
** Dva zákony prezident v 15denní lhůtě nevetoval, ale ani je nepodepsal. Další čtyři prezident vetoval, ale v době, kdy už o nich stará Sněmovna nestačila hlasovat a nová o nich hlasovat nemůže.

Reklama

Související články

Klaus: Sněmovna může jednat od 16. června

Prezident Václav Klaus nechce protahovat jednání na vyřešení složité politické povolební situace. Poslanci se tedy budou moci sejít nejdříve 16. června, přesný...

Výběr článků

Načítám