Hlavní obsah

Slovenské zbraně rizikem pro Evropu

Právo, Barbora Janáková

V souvislosti s teroristickými útoky spáchanými pomocí střelných zbraní představují podle Právem oslovených expertů největší hrozbu pro Evropu tzv. expanzní, tedy poplašné zbraně původem ze Slovenska.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Ty totiž často pocházejí z regulérních „ostrých“ zbraní a velmi jednoduše jdou upravit zpátky do střelbyschopného stavu. Až do loňska navíc prodej takových zbraní u našich východních sousedů nepodléhal žádné kontrole.

Právu to řekl například specialista na balistiku pražské policie Jiří Suchánek. Podle něj si od roku 2011 až do léta 2015 mohl na slovenských webech kdokoliv koupit například poplašný samopal a doma si ho snadno upravit na ostrý. Pro prodej těchto zbraní přitom existovalo jediné omezení: zájemcům muselo být nejméně 18 let.

Na Slovensku ještě do minulého roku z ostrých zbraní legálně dělali zbraně poplašné, tedy expanzní
Jiří Suchánek, specialista na balistiku pražské policie

Legislativa se na Slovensku zpřísnila až po teroristickém útoku na redakci časopisu Charlie Hebdo z ledna 2015, kde střelci použili dvě předělané zbraně pocházející právě od našich východních sousedů. Od července téhož roku tedy tamní policie eviduje majitele poplašných zbraní a pro jejich případný vývoz do zahraničí musí vydat speciální povolení.

Úřady tak sice mají lepší přehled, háček je ovšem v tom, že zbraně se dají předělat do střelbyschopného stavu stále stejně snadno.

V rámci celé Evropy mohou podle Suchánka být stále v oběhu tisíce takových zbraní.

„Na Slovensku ještě do minulého roku z ostrých zbraní legálně dělali zbraně poplašné, tedy expanzní. Nešel do nich dát náboj se střelou (je delší než náboj do poplašné pistole - pozn. red.), ale jenom poplašňák,“ popsal Právu Suchánek s tím, že pro úpravu výstražné pistole na ostrou zbraň stačí jen pár jednoduchých kroků.

U kulometu stačilo vyměnit hlaveň

„Například u oblíbené pistole Glock se úprava na expanzní zbraň týká jenom hlavně. Do té dali kolíček, aby se tam nedal strčit náboj se střelou,“ konstatoval Suchánek s tím, že kolíček sice mohl být přivařený, ale dal se odvrtat nebo vyklepnout. Podle Suchánka by to zvládl každý, kdo má slušně vybavenou dílnu a příslušné znalosti.

Expanzní zbraně totiž musí mít funkční a pohyblivou mechaniku, aby se z nich stále mohly střílet poplašné náboje. Jediné, co se tedy na zbrani dalo upravit, byla hlaveň.

Ta se dá navíc poměrně rychle vyměnit. Buď si člověk mohl sehnat novou, nebo si nějakou i vyrobit. Suchánek ale upozornil, že problém se může týkat i automatických zbraní, ostatně sám se setkal s takto upraveným kulometem ze Slovenska.

„To už je poměrně malér. Celá předělávka byla v tom, že byla upravená hlaveň, ale u toho kulometu se hlaveň vyměňuje i schválně, třeba v případě přehřátí. Když voják hodně střílí a tu zbraň ohřeje, tak si sundá horkou hlaveň, rychle tam dá studenou a bojuje dál,“ řekl Suchánek s tím, že celá věc zabere pár minut.

Za dvacet let jsem se nesetkal s tím, že by u nás byla spáchaná trestná činnost se zbraní, která by byla jednou znehodnocená a byla vrácená zpátky
Jiří Hanák, soudní znalec

V Česku je přitom předělávání ostrých zbraní na ty poplašné dlouhodobě zakázané. Tzv. expanzní zbraně se u nás mohou pouze rovnou jako takové vyrábět, jejich úprava na střelbu ostrými náboji tak není ani teoreticky možná.

Slovenské úřady už v této souvislosti připustily, že tamní legislativa byla v minulých letech až přespříliš benevolentní a firmy zabývající se předěláváním ostrých zbraní na expanzní musejí v současné době vlastnit alespoň licenci.

Jak jsou na tom české zbraně?

Celá situace i tak představuje celoevropský problém a např. čeští policisté proto už loni ve spolupráci s Europolem zahájili akci, při níž některé takto upravené expanzní samopaly ze Slovenska na našem území zabavovali.

Podle české legislativy se totiž jedná o zbraně kategorie A, na které je nutné získat výjimku. Samotný systém znehodnocování zbraní je v České republice daleko přísnější.

„Za dvacet let jsem se nesetkal s tím, že by u nás byla spáchaná trestná činnost se zbraní, která by byla jednou znehodnocená a byla vrácená zpátky,“ popsal Právu své zkušenosti soudní znalec Jiří Hanák. Zmínil pouze příklad, kdy kutilové reaktivují znehodnocené zbraně pouze ze zvědavosti a ne pro páchání trestné činnosti.

Podobně reagoval i šéf výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Roman Váňa (ČSSD). Právu řekl, že české zbraně jsou tak důkladně znehodnocené, že je snazší vyrobit si novou než se snažit je reaktivovat.

Právo už v této souvislosti nedávno informovalo, že v posledních čtyřech měsících se v České republice zbraně neznehodnocují prakticky vůbec, a to kvůli technicky neproveditelnému nařízení Evropské komise.

Reklama

Výběr článků

Načítám