Článek
Pro návrh hlasovali v první řadě občanští demokraté, ruku zvedla i většina senátorů KDU-ČSL a členů Klubu otevřené demokracie a frakce SNK. Hlasování se zdrželi oba senátoři KSČM a téměř všichni sociální demokraté.
Svůj návrh na omezení imunity zákonodárců vypracovali i poslanci, vloni v listopadu ale senátoři sněmovní předlohu těsnou většinou hlasů odmítli. I kdyby Sněmovna a prezident nakonec přísnější senátní návrh na omezení imunity schválili, jeho zavedení do praxe potrvá nejméně několik měsíců. Není ani jisté, že poslanci a senátoři se na nějakém omezení imunity shodnou.
Sněmovna ještě před volbami navrhla, aby se imunita vztahovala pouze na dobu výkonu mandátu. Nyní je praxe taková, že pokud parlament svého člena k trestnímu stíhání nevydá, je už v daném případě navždy vyloučeno. Novela ústavy, kterou navrhovali poslanci, by znamenala, že po skončení mandátu by žalobce mohl v takovém případě stíhání zahájit.
Co navrhuje Sněmovna
Sněmovna schválila verzi, podle níž by už neplatila dosavadní tzv. doživotní imunita. V současné době platí, že pokud parlamentní komora nevydá svého člena policii, nesmí být poslanec či senátor za daný čin už nikdy stíhán. Dolní komora navrhla zkrácení imunity jen po dobu výkonu mandátu. Návrh předložili poslanci KDU-ČSL.
ČSSD chtěla zrušit také přestupkovou imunitu zákonodárců. Autoři novely ji ale chtějí zachovat kvůli obavám z případného šikanování poslanců či senátorů. Zákonodárci si tak nyní mohou vybrat, zda nechají například své dopravní přestupky projednat imunitními výbory, nebo zaplatí pokutu jako běžní občané.