Článek
O návrhu bude nyní opět hlasovat Sněmovna. Aby Senát přehlasovala, je potřeba 101 hlasů. Když poslanci zákon schvalovali na konci listopadu, zvedlo pro něj ruku 106 zákonodárců.
Senátoři kritizovali především změnu koncepce trestního kodexu z materiálního pojetí na formální. Nelíbilo se jim, že nyní je trestný čin definován jako "čin pro společnost nebezpečný, jehož znaky jsou uvedeny v zákoně", v projednávané normě je "čin, jehož znaky jsou uvedeny v zákoně a zákonem je jako trestný označen". Podle senátora Jiřího Šnebergera (ODS) je formální pojetí kodexu "více náchylné ke kriminalizaci i v právním státě".
Výhrady senátorů zopakoval Pavel Janata (KDU-ČSL). Podle něj hranici trestněprávní odpovědnosti na 14 let zakomponovali do zákona až poslanci, což zhoršilo původní verzi kodexu.
Podle Pitharta Senát zamezil beztrestnosti tunelování
Sněmovna z předlohy vypustila pasáž o vězení pro podnikatele, který by uzavřel smlouvu na úkor společníků nebo jiných firem, kvůli obavám z přílišné kriminalizace podnikatelského prostředí. "Pokud vstoupí v platnost návrh trestního zákona v podobě, kdy z něj Sněmovna vypustila uzavírání smluv na úkor jednoho nebo více podnikatelů či podniků, přestává být tunelování trestným činem," varoval místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU- ČSL).
Důsledkem by podle něj mohlo být to, že dosud nedořešené kauzy by mohly být smeteny ze stolu. "Takto by si mohl oddychnout Karel Srba v případě Českého domu v Moskvě, šéf vytunelovaného investičního fondu Trend Miroslav Hálek, ale potěšilo by to jistě i Radovana Krejčíře," uvedl Pithart.
Kromě nižší hranice trestní odpovědnosti zákon obsahuje kontroverzní pojetí eutanázie, měly by za ni být nižší tresty než za vraždu. Ačkoliv je dále považována za nelegální, umožňuje podle odpůrců zákona soudům nedat za ni žádný trest. S tím nesouhlasili zejména poslanci KDU-ČSL.