Článek
Ve Slávii listuji při ranním čaji zahraničním i domácím tiskem a rád zjišťuji, že všude ta zpráva je. Pravda, Rudé právo se omezuje na suchá fakta, ale už Svobodné slovo je polemičtější a Lidová demokracie se ovšem mocně zastává katolického filosofa Václava Bendy, který má dnes nastoupit čtyřletý nepodmíněný trest za to, že pašoval ze země rukopisy a do země časopisy.
V poledne se účastním tiskové konference v ústředí Československé strany lidové i její předsednictvo nastoupilo jako jeden muž, aby proti rozsudku protestovalo. Václav Benda je bledý, ale neochvějný v přesvědčení, že jedná v souladu s Chartou občanských a lidských práv. Domácí novináři jsou v otázkách přirozeně zdrženliví, zato západní mu při odchodu uspořádají krátké, ale srdečné ovace vestoje.
Václav Benda odešel domů pro předměty osobní hygieny, ale především pro podklady k rozdělané vědecké práci, které si chce vzít do vězení s sebou. Uvidíme ho zas vpodvečer před branou ruzyňské věznice. Z městského autobusu vystupuje s celou rodinou a je vítán potleskem asi dvou set čekajících přátel z celého spektra domácí opozice. Jsou-li v davu příslušníci StB, nedávají to znát.
Václav Benda se loučí. Do nastavených mikrofonů znovu zdůrazňuje oprávněnost svého jednání a nesmyslnost rozsudku, současně však i vůli neuhnout byť nespravedlivému trestu pokáním. Vyslovuje přesvědčení, že mu bude vedením věznice přidělen psací stroj, aby zde mohl pokračovat ve svém obecně prospěšném díle a případně sepsat paměti.
Přichází chvíle loučení. Václav Benda se zamženými brýlemi tiskne k sobě každé ze svých dítek a posléze i svou ženu Kamilu, zatímco shromáždění začnou dojatě zpívat. Po písni Kde domov můj? která patří všem, zanotují ještě věřící chorál Svatý Václave, vévodo české země! čehož se my bývalí komunisté taktně neúčastníme. Pak Václav Benda stiskne zvonek budovy, a když se ocelová vrata rozevřou, už jen pevně prohlásí - Byl jsem katolíkem a zůstanu jím do smrti! Nato ještě krátce zamává a hrdě vstoupí.
Ale my zbylí nezoufáme, protože zůstává stále jedna velká naděje: prezident republiky Gustáv Husák se včera na okraji televizního rozhovoru zmínil, že uvažuje o případné milosti, když mu přijde trošku zvláštní poslat do vězení na čtyři roky otce pěti dětí pro porušení tiskového zákona. Není jako oni!
PRÁVO 14. sprna 2004