Hlavní obsah

Rebelové se kvůli restitucím vzepřeli výkonné radě ODS

– PRAHA
Právo, ada, nig, zs

Napětí v ODS kvůli církevním restitucím nadále stoupá. Rebelové se vzepřeli pondělní výzvě výkonné rady, aby poslanci zákon za dva týdny pustili do dalšího čtení. Občanští demokraté přitom považují zákon o vyrovnání státu s církvemi za natolik klíčový, že další protahování jeho projednávání považují za nepřijatelné. A rebelii několika svých členů nehodlají nadále tolerovat.

Článek

„Výkonná rada vyzývá všechny poslance zvolené za ODS, aby neumožnili další blokování tohoto návrhu zákona a podpořili jej,“ uvedl po jednání výkonné rady šéf poslaneckého klubu Petr Tluchoř. Místopředseda strany Petr Nečas pak doplnil, že vláda je připravena kritizované materiály ještě více propracovat.

Jenže stanovisko trojice rebelů zůstává stále stejné: pokud nedostaneme informaci, jak vláda dospěla k číslu 83 miliard korun pro církve, zákon nemůžeme podpořit.

Jak v pondělí potvrdili Právu rebelové Vlastimil Tlustý a Juraj Raninec, nikdo z vlády ani vedení strany zatím na požadavky nejen jich, ale většiny Sněmovny nereagoval.

„Vláda bohužel nedoložila a nepodložila svůj návrh požadovanými výpočty,“ řekl Tlustý a dodal: „Čekal jsem naopak, že výkonná rada vyzve vládu, aby usnesení Sněmovny splnila.“

Na tahu je vláda

Podle rebelů proto nyní nejsou na tahu oni, nýbrž vláda. Na adresu Nečasova slibu, že vláda je připravena materiál propracovat, Tlustý Právu řekl: „Kéž by to byla pravda. A až to udělá, pak bude vše v pořádku.“

Podle dostupných zdrojů ale místo konkrétních informací přišly na řadu výhrůžky a nátlak. „Bez doplnění nemůžeme zákon podpořit,“ shodují se Tlustý, Raninec a Jan Schwippel. Všichni tři tvrdí, že restituce církevního majetku jim nevadí, nicméně nesouhlasí s vládou navrženým způsobem.

Kvůli neposlušnosti skupiny poslanců v uplynulých dnech zaslal Tluchoř dopis místním organizacím rebelujících poslanců, v němž informoval o tom, že ačkoli byl zákon v poslaneckém klubu označen dvěma hvězdičkami – tedy že šlo o závazné hlasování – Tlustý, Raninec a Schwippel ho nepodpořili.

Dopisem se minulý týden zabývala regionální rada v Liberci, oblastní rada v Berouně a již dříve i ve Slaném, odkud pocházejí Raninec, Schwippel a Tlustý. Zatímco straničtí kolegové podpořili postup Tlustého a Schwippela, v případě Ranince ho stranická organizace usnesením zavázala k podpoře zákona.

„Já jsem ale vázán svým poslaneckým slibem, a dokud nedostaneme doplňující informace, nemohu podpořit další projednávání zákona,“ řekl včera Právu Raninec.

Schwippel naopak má podporu své organizace. Ta se – na rozdíl od liberecké – většinově shodla, že je správné, když poslanec hlasuje podle svého vědomí a svědomí, tedy jak mu ukládá jeho poslanecký slib.

V Berouně zazněl návrh usnesení na podporu jejich poslance Schwippela, ale nakonec převládl názor, že nemá smysl na situaci vůbec reagovat. Objevily se i názory, že řadoví členové ODS jsou čím dále tím více rozčarováni postupem strany, který nejsou schopni před občany obhájit.

Při jednání oblastní rady ODS ve Slaném pak podle dostupných informací zazněly ještě radikálnější názory proti restitucím, než které prezentuje Tlustý.

Nátlak je silný

Tlustý od chvíle, kdy zákon nepodpořil, podle svých slov čelí různým nátlakům. Nikoli od svých stranických kolegů, kteří s ním spíše nekomunikují. Zato se objevila v médiích podezření, že organizuje pomlouvačnou kampaň proti středočeskému hejtmanovi Petru Bendlovi (ODS).

Opět se přetřásá jedenáct let stará kauza financování jeho rodinného domu ve Slaném. „Taky jsem se dozvěděl, že prý jsem zadlužený, kam se podívám, což není pravda,“ řekl Tlustý.

Postojem rebelů se má během úterý zabývat mimořádné jednáni poslaneckého klubu ODS. Všichni tři se měli také setkat s kardinálem Miloslavem Vlkem, avšak schůzka byla kvůli zdravotním potížím Vlka, který se chystá z nemocnice do lázní v Třeboni, zrušena.

Rebelové prosadili před měsícem ve Sněmovně usnesení, kterým poslanci požádali vládu o způsob ocenění majetku, který by se měl církvím vracet, včetně vyčíslení majetku, jenž naopak zůstane státu a církve za něj obdrží finanční náhradu. Ta by se měla vyplácet 60 let a její výše s úroky dosáhne 270 miliard korun.

Podle rebelů ODS by se měl při vracení majetku církvím dodržet způsob, který byl použit u jiných restitucí v devadesátých letech.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám