Článek
Podle ústavy totiž premiér ani jiný člen vlády nemůže být zvolen předsedou či místopředsedou parlamentní komory. Tyto funkce jsou neslučitelné.
Paroubek přitom v době ustavující schůze Sněmovny bude stále premiérem a spolu se svými ministry může podat demisi až ve chvíli, kdy je komora ustavena. Tedy v době, kdy je zvoleno její vedení. Vládnout bude navíc ještě dál do doby jmenování nového kabinetu.
"Ano, je to přesně tak," potvrdil na dotaz Práva znalec ústavního práva, poslanec Zdeněk Jičínský (ČSSD). Podle něj proto bude nutné zvážit řešení.
Dvě židle vyloučeny
"Tak já myslím, že ty výklady jsou různé," poznamenal v pátek premiér k poznámce, že nemůže sedět na dvou židlích. V minulosti přitom o sobě Paroubek hovořil spíše jako o typu člověka pro exekutivu a také mezi soc. dem. se ještě začátkem týdne mluvilo o tom, že se mu do čela Sněmovny příliš nechce.
Složitá ústavní procedura nakonec může vést k tomu, že by soc. dem. znovu nominovala do funkce předsedy Sněmovny třeba jejího dosavadního šéfa Lubomíra Zaorálka, byť se krátce po volbách mezi jejími politiky hovořilo o tom, že by tuto funkci již zastávat neměl. Sám Zaorálek odmítá o své kandidatuře hovořit s tím, že to není otázka na něj.
I když se ale soc. dem. rozhodne pro někoho jiného než pro svého šéfa, stále není jisté, zda nakonec funkci předsedy Sněmovny při vyjednávání získá.
Topolánek nechce silové řešení
Už v pátek dopoledne při dvoustranných jednáních Topolánek-Paroubek šéf ODS připomněl, že post premiéra a předsedy Sněmovny měli v minulém období dva sociální demokraté. Podle něj proto neexistuje žádné pravidlo, kdo by měl jakou ústavní funkci obsazovat. "Je to vždycky věc dohod, nebo je to silové řešení, čehož se samozřejmě chceme vyvarovat," řekl Topolánek.
Paroubek na otázku, zda by mezi dvěma největšími stranami měla existovat dělba o ústavní funkce, odpověděl, že určitě. "Pokud bych byl premiérem, tak samozřejmě ODS by měla předsedu Poslanecké sněmovny. A očekávám to recipročně."
Právě podoba budoucí Sněmovny měla být včera předmětem schůzky předsedů všech pěti parlamentních stran, kterou svolal Zaorálek. Málem ale skončila dříve, než mohla začít.
Soc. dem a lidovci vyslali na jednání pouze své místopředsedy Bohuslava Sobotku a Jana Kasala a zástupce ODS se dostavil až s dvacetiminutovým zpožděním. Namísto šéfa strany Mirka Topolánka přišel předseda poslanců Vlastimil Tlustý, který je členem grémia, ale nikoli místopředsedou strany.
Ze špiček se tak dostavil pouze šéf komunistů Vojtěch Filip a předseda zelených Martin Bursík. Zaorálek k neplánovanému složení emisarů řekl, že strany vyslaly "znalce sněmovní problematiky".
Jediným výsledkem schůzky tak bylo, že termín 27. června pro svolání ustavující schůze Sněmovny, jak ho zatím pracovně stanovil Zaorálek, je pro všechny přijatelný. Vše ostatní, tedy především jak bude vypadat vedení komory a kdo zasedne v jejím čele, bude předmětem dalších jednání.