Hlavní obsah
Vojáci aktivních záloh Foto: Petr Hloušek, Právo

Před 15 lety parlament schválil konec povinné vojny. Měla by se vrátit?

V pondělí je to přesně 15 let, co horní parlamentní komora odsouhlasila, že skončí povinná vojenská služba. Zeptali jsme se politiků i vojáků, jestli by se podle nich měla povinná vojna vrátit.

Vojáci aktivních záloh Foto: Petr Hloušek, Právo
Před 15 lety parlament schválil konec povinné vojny. Měla by se vrátit?

Podle ministerstva obrany bylo zavedení profesionální armády správným krokem.

„Zdůvodnění můžeme nalézt třeba ve vývoji vojenské techniky a technologií. Ty jsou dnes mnohem sofistikovanější a náročnější na osvojení a nebylo by možné za krátkou dobu udělat v podstatě z civilisty specialistu schopného jejich obsluhy,“ sdělilo Novinkám ministerstvo.

Dalším argumentem může být nutnost opravdu profesionální spolupráce se zahraničními armádami v rámci účasti na různých cvičeních a misích EU, NATO či OSN, kterých jsme členy.

Povinná vojna by stála přes 20 miliard korun

V případě, že by stát uvažoval o znovuobnovení základní vojenské služby, by podle ministerstva obrany bylo potřeba vynaložit až 20 miliard korun jen na počáteční náklady. „K tomu je třeba připočíst finance na instruktory, ubytování, stravování, obnovení odvodního řízení a s tím spojené také obnovení civilní či alternativní služby,“ uvedlo ministerstvo.

Zrušení základní vojenské služby byl správný krok i podle poslankyně ODS a šéfky výboru pro obranu Jany Černochové. „Stále nevidím důvod, proč by se tehdejší rozhodnutí mělo měnit,“ míní Černochová.

Problém však podle ní spočívá v tom, že s koncem základní vojenské služby se začal rozpadat systém záloh, a to i materiálních. „Začali jsme si užívat mírové dividendy, snižovat počty lidí, techniky, infrastruktury a podobně. Výsledkem je mírová armáda s vybavením jen pro ni a rozpadlý systém doplňování záloh a minimální rezervy pro krizové stavy,“ hodnotí.

Mělo to výchovný charakter

Podle dalšího člena branného výboru Jana Bartoška (KDU-ČSL) praxe ukázala, že profesionální armáda byl správný směr a správné rozhodnutí. „Na druhou stranu vojna jako taková nebyla úplně špatná a měla i své kladné stránky. Jistá forma odloučenosti od rodiny a nutnost spolehnout se sama na sebe měly výchovný charakter,“ míní Bartošek.

Povinná vojenská služba by se podle něj vracet ale neměla. „Každý, kdo chce, má možnost být aktivní v aktivních zálohách. Stát by měl mít ale povědomí o tom, kdo je schopen v případě ohrožení bránit stát,“ dodal poslanec.

Nějaká krátká služba by nebyla ke škodě, protože se v životě častokrát musíme podřídit nějaké autoritě
Milan Štěch (ČSSD), místopředseda Senátu

„Všichni, kdo by měli zájem o vojenský výcvik, nemusí hned vstoupit do armády jako vojáci z povolání, ale mohou se stát příslušníky aktivní zálohy či absolvovat šestitýdenní dobrovolné cvičení,“ uvedlo k tomu ministerstvo.

Štěch je rád, že jeho syn na vojnu nemusel

Místopředseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) Novinkám řekl, že byl rád, že byla povinná vojenská služba zrušena. „Týkalo se to třeba i mého syna. Na druhou stranu vnímám, že nějaká krátká služba v rozsahu třech nebo pěti měsíců by nebyla ke škodě, protože se v životě častokrát musíme podřídit nějaké autoritě, nějakému režimu,“ konstatoval Štěch.

Úroveň armády podle něj není nejlepší a dobrovolnické jednotky by mohly pomoct. „Nemá cenu si nalhávat, že obranyschopnost naší země není v úplně dobré kondici, byť máme dobré jednotky a plníme výborně úkoly v misích, tak v tomto nejsme na úrovni dalších zemí, třeba Turecka, kde se vojenství a armádě věnuje prioritní pozornost,“ pokračoval Štěch.

Mladí muži i mladé ženy by podle něj mohli mít možnost dobrovolně absolvovat kurz na zvýšení fyzické i psychické kondice, který by jim stát mohl finančně kompenzovat. Sám ale nic takového navrhovat neplánuje.

Přijde mi to jako argument z minulého režimu, že budeme občany tužit
Marek Hilšer, senátor

„Myslím, že zavedení povinné vojny by nebylo dobré. Dnes je vojenská služba tak náročná a sofistikovaná, že si vyžaduje profesionály. Nicméně vidím velký prostor v tom, aby stát podporoval aktivní zálohy pro občany, kteří by se chtěli tímto způsobem zapojit. Většina demokratických států má dnes profesionální armádu,“ řekl Novinkám senátor Marek Hilšer.

Argumenty, že by vojna mladé muže více utužila a zocelila, podle něj nejsou rozumné. „Přijde mi to jako argument z minulého režimu, že budeme občany tužit tím, že je budeme vystavovat nejrůznějším zkouškám. To podle mě není na místě. Úkolem státu není vychovávat tímto způsobem mladé lidi,“ míní Hilšer.

Vojáci: Armáda má nedostatky, chlapi jsou slečinky

Povinnou vojenskou službu pro Novinky komentovali i členové armády, kteří si nepřáli být jmenováni. „Určitě by to prospělo výchově a zocelení mužů, protože když se člověk podívá na dnešní chlapy, spousta z nich jsou spíše slečinky, metrosexuálové atp., což je podle mé dost smutné,“ řekl Novinkám důstojník Armády ČR a doplnil, že by to ocenily i ženy.

Dále uvedl, že je třeba přemýšlet i o formě výcviku, protože vojáci se dnes spíše zabývají hybridními konflikty než tradiční formou boje.

Společně s dalším důstojníkem se ale shoduje na tom, že současná armáda není na nové síly organizačně připravená. „Fakt, že i kdybychom se chtěli vrátit k povinné vojně, třeba jen na pár měsíců po maturitě, chybí infrastruktura pro výcvik případných branců,“ uvedl.

„V současné době by to naše armáda nezvládla,“ řekl Novinkám druhý z vojáků. Nedostatky vidí především v tom, že armáda nemá dostatek výcvikových a ubytovacích prostorů, kde by armáda cvičila a ubytovala brance. Z dlouhodobého hlediska by podle členů Armády ČR bylo třeba pokračovat na vývoji konceptu výstavby armády.

„Máme hodně dobrých specializovaných jednotek na světové úrovni, ale obecně trochu zastaralý pohled na armádu. Přemýšlíme stále trochu zpátečnicky. S ohledem na naše členství v alianci máme trochu starší výcvikové metody a dělení specializací. Jsme trošku pozadu oproti některým aliančním partnerům,“ doplnil.

Povinná vojna až na dva roky

Povinná vojenská služba byla v Československu založena v roce 1920. Tehdy chodili muži na vojnu na 14 měsíců. Od roku 1933 v souvislosti s nástupem Adolfa Hitlera k moci v Německu a bezpečnostní situací v Evropě se chodilo až na dva roky. Dvouletá vojna trvala až do roku 1990 a běžná doba nástupu byla v osmnácti letech nebo po skončení střední školy.

Od roku 1990 byla postupně krácena a došlo i k uzákonění možnosti civilní služby. Od roku 1993 byla vojenská služba už jen roční.

Sněmovna schválila novelu branného zákona 24. září 2004, Senát konec povinné vojny posvětil 4. listopadu 2004.

Povinná vojenská služba byla definitivně zrušena 1. ledna 2005 a Armáda České republiky byla transformována na profesionální.

Anketa
Měla by se v ČR opět zavést povinná vojenská služba?
Ano.
63.9 %
Ne.
24.6 %
Ne, ale některým mužům by to neškodilo.
11.5 %
Celkem hlasovalo 19799 čtenářů.
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků